Svátek má: Štěpánka

Komentáře

František Roček

novinář a spisovatel

Víte, co je koronavirová debilita?

Zaskočila mě hysterie opozičních šmoulů a mediálních tajtrlíků kvůli prudkému nárůstu infikovaných breberkou covid-19 a vyhlášení nouzového stavu.

Pro jejich chování mám termín koronavirová debilita. Neboť se vzrušují na svých vlastních vzteklých představách.

Od 90. let jsem neviděl tolik iracionální zášti a směšných argumentů hnaných politickou nenávistí v tak krátké době jako v posledních zhruba 48 hodinách.

Vrcholem koronavirové debility je dumka vedení ODS o tom, že Babiš ztratil schopnost řídit vládu a stát. Babišácký kabinet by podle ODS měl po skončení nouzového stavu požádat o důvěru.

Nemám žádné sympatie ke klanu ANO ani k padlé ČSSD. Neobhajuji je. V případě epidemie koronaviru je úplně jedno, jaká strana je u vládní moci. Všichni politici by postupovali obdobně. Jinou možnost by neměli. Velí koronavirus. Politici jsou pod jeho velením jenom pěšáci.

Krátká historie dnešního smutku

Na začátku letních prázdnin jsme byli příjemně naladěni, protože koronavirus odcházel do malých čísel. Opozice tlačila vládu do sociálního a ekonomického otevírání, aby se omezily ekonomické škody. Epidemiologové přikyvovali, ale varovali, že se musíme připravit na druhou vlnu.

Na svatého Radima v pondělí 12. října proběhlo dlouhé jednání vlády, novináři oproti ohlášenému začátku na tiskovku čekali asi pět hodin. Tiskovka byla improvizovaná: Po jednání vlády byli papaláši jako zmoklé slepice, vyždímaní maratonem jednání. Zvládli ještě povídat o uzavření škol a hospod a dalších omezení, ale ne odpovídat na otázky mediálníků. Přitom stačilo, aby se objevil jeden lidský robot v režimu tiskového mluvky a odrecitoval tiskovou zprávu s tím, že druhý den bude tiskovka v 10 nebo v 11. hodin.

Racionálních otázek od novinářů na tiskovce byla sotva polovina. Zbytek otázek byly projevy koronavirové debility - nebyly to otázky, ale provokace. Ve stavu vyždímaných zmoklých slepic na ně odpovídat byla voda na mlýn majitelům koronavirové debility. Babiš vyloženě blábolil. Ne, že by říkal nesmysly, ale říkal tak všední klišé, že opozičníkům způsobil předčasné Vánoce.

Měli se on i jeho vládní kámoši vyspat a odpovídat na úterní tiskovce již racionálně.

Typická koronavirově debilní (iracionální) otázka: „Musím se zeptat, protože dnes přesáhl počet mrtvých tisícovku… Na jaře jste říkal, že přijímáte plnou politickou odpovědnost za krizová opatření. Zajímá mě tedy, jestli jste to nepodcenil, protože lidé v ta vámi vyhlašovaná opatření ztrácejí důvěru,“ zněl novinářský dotaz.
A premiérova odpověď byla bez významu: „Já si myslím, že pro to děláme maximum, já jsem samozřejmě postupoval podle nejlepšího svědomí a vědomí a podle samozřejmě doporučení expertů a epidemiologů…“
Tak může mluvit jenom ten, kdo již není schopen v ten den ze sebe vydat nic, baterky má na nule.

Připomenul jsem si jeden článeček z minulých dnů z hongkongského listu (scmp.com), kde bylo uvedeno, že „třetí hongkongská vlna infekcí covid-19 vedla k tomu, že se mezi začátkem července a koncem září nakazilo virem téměř 4000 lidí, z nichž 98 zemřelo…“

V Hongkongu dokonce hovoří o třetí vlně, přitom Hongkong proti ČR byla (a je) uzavřená enkláva, kam mohlo vstupovat jenom minimum lidí, a museli při příletu do Hongkongu jít si odpočinout do karantény.

Myslí si někdo, že Prymula se svým epidemiologickým gangem nechali zbytečně zavřít školy? Toto opatření zvažují opět i v Hongkongu, protože upozorňují na zkušenost ze zahraničí: Školy v Kanadě byly opět zavřeny, ačkoliv bylo minulý měsíc obnoveno vyučování. Více než 1400 škol nahlásilo koronahnus mezi žáky a studenty.

Pokud jde o to, že došlo v ČR k prudkému nárůstu počtu nakažených breberkou covid-19, připomeňme si, že minulý týden byl nárůst např. v ČR + 50 %, Belgie + 101 %, Nizozemsko + 50 %, Francie + 37 %, + 15 % Velká Británie. Na těchto příkladech je zřejmé, že nejsme v EU výjimkou. Měly dát také vlády těchto zemí na radu ODS a požádat o důvěru?

„V Evropě, kde některé země v létě po poklesu nových případů znovu získaly pocit normálnosti, se mnohé z nich koncem srpna musely znovu vzpamatovat…“ – to není jízlivost, ale citace, stejně jako procenta nárůstu případů z jedněch amerických novin ( https://www.washingtonpost.com/graphics/2020/world/mapping-spread-new-coronavirus/?itid=sf_coronavirus ).


Tarantino a Prymula

Oproti zbabrané tiskovce v pondělí večer, druhý den v úterý na sv. Radima večer v TV promluvil plukovník ministr Prymula profesionálně.

Zapůsobil na mne jako zjevení. Myslel jsem si v prvním okamžiku, že jde o nějakou scénu z filmu ctihodného Quentina Tarantina. Scéna byla mistrovská. Řečnický pultík s velkým českým státním znakem, za pultíkem muž s černým náhubkem, za ním v téměř strnulé póze osm mužů s bílými náhubky. Plukovník hovořil racionálně, s upřeným pohledem do kamery. To bylo scénicky perfektní, úžasně nelidsky statické, čišela z toho moc, nadhled pána vesmírné flotily.

A samotná Prymulova slova? Mediální rozkošně zuřivý analytik Štěpán Kotrba Prymulovo vystoupení ohodnotil jasně: „Nutno dodat, že úterní Prymulův monolog už byl bezchybný. Pomalu a zřetelně artikulující, nekoktající nic z papíru…“

Prymulův monolog vidělo a slyšelo 2,97 milionu diváků TV starších 15 let.



Katalog poznané nutnosti

Opoziční a mediální vyměšovatelé „zásadní“ kritiky vlády v oblasti boje proti breberce covid-19 je možné považovat za hlupáky ze zcela racionálních důvodů:
  1. Epidemie vzniká živelně a lidmi evidovaný první projev nemoci je náhodný. Nelze určit, zda jde o počátek nové infekce, nebo o první viditelný projev v době, kdy nová infekce již je v určitém teritoriu rozšířena.
  2. Pokud patogen se přenáší poměrně snadno mezi lidmi (viz covid-19) jeho šíření nelze zastavit, lze pouze zastavit jeho větší rozšířené mezi lidmi v jednotlivých mikroregionech.
  3. Šíření tohoto patogenu (viz covid-19) je až 800 km/hod., což je rychlost dopravního letadla.
  4. U nového infekčního onemocnění prvotní opatření jsou opožděná, provizorní. Jedná se o zjišťování, o co se jedná, jak to definovat, jak chorobu léčit, ale především jak zabránit šíření nemoci. V případě koronaviru covid-19 šlo o systémovou nejistotu na více úrovních. Na jejím konci je definice problému, tedy stále se upřesňující popis, v tomto případě koronaviru.
  5. Následuje organizační stádium, kdy orgány státní moci musí reagovat na informace epidemiologů a respektovat doporučení lékařů. Cílem je, aby na území státu nemoc (epidemie) způsobila co nejmenší ztráty. V tomto stádiu existuje souběžně několik linií společenských aktivit:
  • 5a. Lékaři analyzují původce nemoci/infekce/epidemie, hledají léčebné postupy. Tato fáze trvá neomezeně dlouho, dokud není hrozba zažehnána, nebo pod kontrolou. Tedy v řadu let.
  • 5b. Prvotní údobí organizačního „chaosu“, kdy:
  • aa) Správa území (státu) zjišťuje poskytnutí věcné obrany proti bakterii/viru z hlediska ochranných pomůcek a nemocničních kapacit,
  • bb) správa území (státu) zajistí chybějící zdroje a finance na pokrytí výdajů na léčbu a doprovodné aktivity.
  • cc) vstupuje do hry politika - zneužití reality pro momentální tendence mocenských a nátlakových skupin. Proto kritika jakékoliv vlády na světě, včetně Babišova kabinetu, je standardní reakcí
  • Nová epidemie je ve svých projevech těžko odhadnutelná. Šíření epidemie (viz covid-19) je předvídatelné jenom částečně. Předpokládaná 2.vlna infekce nemohla být předvídatelná co do dynamiky šíření infekce v populaci. Od května do poloviny června klesal počet případů, koncem června začal postupně počet evidovaných aktuálních případů mírně stoupat, kolem 20. srpna počet aktuálních případů dosáhl počtu z jarní špičky kolem 12. dubna. Koncem srpna bylo zřejmé, že případů přibývá. Po 1. září došlo k prudkému růstu aktuálních případů. Doslova výbuch nastal po 15. září. Protože jde o novou epidemii, dynamika šíření koronaviru z hlediska časové osy je těžko předvídatelná. Řada proměnných faktorů je zatím neznámá nebo tušená, postupně se objeví až při zpětné analýze. Mimořádně důležité je, že dynamika šíření koronaviru je rozdílná v různých regionech a mikroregionech. Pohyb dosud živých lidí mezi jednotlivými regiony znesnadňuje racionální zevšeobecnění dynamiky šíření koronaviru.
  • Nikdo z kritiků přesně nedefinuje v čem vláda pochybila.

Pokud např. v článku „COVID-19 teď udeří s prudkou silou. Co může každý z nás dělat?“ (Jana Lohrová, 13.9., Deník referendum) najdeme tvrzení: „Česká republika patřila k zemím, které byly na počátku epidemie COVID-19 zasaženy jen velmi málo. Bohužel svou výhodu jsme vinou vlády promrhali. Nemoc se teď bude šířit nekontrolovaně,“ autorka nedefinuje v čem stát pochybil. V článku neuvádí žádné přesné informace o chybování vlády.
  • Možnost přípravy na druhou vlnu byla omezená. Je hloupé tvrzením, že na současné situaci se projevuje také naprosté zanedbání příprav na podzim. Ve skutečnosti v případě dlouhodobé krize vždy pokračuje organizační volnoběh opatření a vypracovávání nových variant reagování na problém. To je spojeno v tomto období i s útlumem, protože lidé si musí odpočinout. Bez fáze odpočinku systém nemůže být dlouhodobě funkční.
  • Zbytečná omezování? Např. data podle lobistického prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy ukazují, že restaurace nejsou častým místem nákazy, přesto se je vláda rozhodla na tři týdny uzavřít. Při těchto úvahám je hlavním problémem, že:
  • a) existence hospod, restaurací, divadel, kin, kostelů a dalších kratochvilných shromaždišť je spojována s pohybem značného množství lidí. Při náhodném střetávání lidí dochází i k náhodnému přenosu viru mezi lidmi. Záleží na tom, jak dlouho trvá, než je člověk identifikován jako nakažený a dostane se do karantény. Hlavním opatřením současnosti je znepřístupnit krátkodobě shromaždiště lidských tvorů.
  • b) Asymptomatičtí jedinci nevědí, že jsou nakažení. Pokud infikují spoluobčany, nezjistíme kde a kdy. Plošné testování může asymptomatické koronavirové partyzány odhalit.

A co dál?

Vládní i opoziční strana se snaží z koronavirové pandemie/epidemie profitovat co nejvíce. Vláda se snaží ukázat v co nejlepším světle, pro opozici jsou neschopní idioti. Rukojmím jsou občané. Proto se nedivím, že duševně labilní človíčci jako třeba za prachy profesionálně ječící Hůlka, chtějí v křečích svého smutku a nejistoty protestovat proti nošení náhubků alias roušek. Co se děje dnes nepovažuji za selhání vlády, ale průběžné problémy.

Nedělám si z toho psinu ani srandu, protože osobně vím, že kdyby na mě skočil koronavirový moribundus, vzhledem ke své nemoci do týdne zcepením a stanu se zákazníkem pohřební služby.   

O to více pohrdám nositeli koronavirové debility.

František Roček