Na rozdíl od spotřebitelské inflace nehraje ve výrobních cenách elektřiny žádnou roli dočasný efekt energetického úsporného tarifu, a tak ceny elektřiny meziměsíčně zlevnily pouze o 3,9 % (v rámci CPI to bylo o více než 53 %). Ostatní složky průmyslové výrobní inflace dál rostly, což platí zejména pro ropné produkty a potraviny (+2,2 % meziměsíčně). Pozitivním překvapením je tak z našeho pohledu pouze meziměsíční stagnace cen kovů, píše v komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Celkově se v říjnových číslech potvrzuje, že výrobní inflace je s vysokou pravděpodobností za svým vrcholem. Což platí nejen o cenách průmyslových výrobců, ale i o cenách stavebních prací (+12 % meziročně versus 12,6 % v září) a cenách stavebních materiálů (17,6 % meziročně versus 18,3 % v září). Ceny zemědělských výrobců zvolňují také, ale z daleko “vyšších obrátek” (27,1 % meziročně versus 33,6 % v září). Navíc mezi zemědělskými cenami zůstávají velké rozdíly - meziměsíčně zlevňuje zejména zelenina a brambory, ale ceny vajec (+10 % meziměsíčně), mléka i masa dál prudce zdražují. Relativně pomalu pravděpodobně bude odeznívat i inflace v tržních službách pro podniky, jejíž náběh byl pomalejší a pozvolnější.

 

V průběhu prvního pololetí roku 2023 by měla výrobní inflace dál odeznívat a přispívat i k postupnému odeznívání spotřebitelských inflačních tlaků. Nadále však platí, že toto bude jen velice pozvolné a jádrová i potravinová inflace budou vykazovat značnou perzistenci. Po celé první pololetí příštího roku očekáváme i nadále dvojcifernou spotřebitelskou inflaci, která by neměla dovolit ČNB jít se sazbami dolů ze stávajících 7 % (první pokles sazeb ve Q3 2023).