Svátek má: Artur

Politika

Velikost textu:

Desetiletí stará hláška Grosmanna a Šimka: My Ukrajinci remizy něznájem

Desetiletí stará hláška Grosmanna a Šimka: My Ukrajinci remizy něznájem

„Povídky Miloslava Šimka a Jiřího Grosmanna si lidé, kterým je šedesát pět a více let  pamatují téměř doslova. Není divu. Humor této dvojice byl nadčasový," tvrdí student politologie, který nechce být jmenovaný, aby jej profesoři politologie nepovažovali za kolegu a spolužáci za idiota.

Selským rozumem
20. srpna 2022 - 04:20

Nejste příliš mladý, abyste posuzoval, co je nadčasové a co není, zejména u přes padesát let staré tvorby dnes již nežijících autorů?

„No a co. Když nás třeba v České televizi čtyřicetiletí a mladší chytráci poučují, jak  naši rodiče a prarodiče  za socialismu, kterému nevím proč, říkají komunismus, trpěli, tak já klidně mohu posoudit nadčasovost díla Šimka a Grosmanna. Já mám naštěstí možnost se o té době bavit s mým dědečkem, který byl v té době  sběratel desek, knížek, časopisů pojednávajících  o dvojici Š & G. Dědeček  si dokonce pár povídek Šimka a Grosmanna ručně přepsal do k tomu upraveného sešitu a sám si je ilustroval. Nu a ten můj dědeček mi řekl mnoho zajímavostí. Víte třeba, že málokdo už Šimkovi s Grosmannem přisuzuje známou hlášku: Nechci slevu zadarmo! Tu najdete v  povídce Exkurze do ZOO jako  sdělení profesora Zelí před  pokladnou  ZOO, když domlouval zaplacení vstupenek do ZOO pro žáky, s kterými se vypravil na exkurzi.    Připomeňme si však ještě jednu možná zapomínanou hlášku, která na současnou situaci padne jako poklice na hrnec."

No tak se předveďte, co vám namluvil dědeček?

„V povídce Mezinárodní soutěž jedlíků se totiž ke konci z nahrávky Šímkem přečtené  povídky  dozvíte větu, která tehdy byla k smíchu, ale nyní je hodně smutnou pravdou. V povídce Mezinárodní soutěž jedlíků se popisuje počínání dvou posledních soutěžích, kdy český jedlík už nemůže spolknout další sousto knedlíku, ale přesto ještě  přijde  k soupeři a ležérně  k cizinci rovněž soutěžícímu  o nejúspěšnějšího jedníka  prohodí: Nabízím ti remizu. Jenže  na tuto nabídku cizinec odpoví: My Ukrajinci remizy něznájem."


A proč si myslíte, že zrovna tento konec jedné z povídek je nadčasový?

„Když uvážíme, že Šimek s Grossmanem tuto povídku napsali někdy v letech 1968 - 1969 a  tedy pět desítek let před současnými  událostmi na východ od našich hranic, musí každý soudný čtenář uznat, že v té povídce je drsná pravda o cizincích, kteří neznají remizu. Někoho může napadnout ještě určitá souvislost se skutečností, že vedoucí  činitel Sovětského svazu Brežněv, který sem v srpnu 1968 vtrhl se spřátelenými armádami  Varšavské smlouvy, byl Ukrajinec a Ukrajinci přeci remizu neznají."

To jsou prachsprosté spekulace!

„Tak mi řekněte, čemu se tehdy před padesáti a více lety  vlastně posluchači v povídce Mezinárodní soutěž jedlíků smáli, když si vyslechli gradující závěr povídky s názorem cizince a jedlíka v jedné osobě: My Ukrajinci remizy něznajem?"


(ps,  Prvnizpravy.cz, koláž: ps)



Domníváte se, že nás vláda svými výroky žene do válečného konfliktu s Ruskem?

Ano
transparent.gif transparent.gif
36%
Ne
transparent.gif transparent.gif
32%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
32%