Svátek má: Kamil

Politika

Velikost textu:

Jaroslav Bašta: Socialistické peklo

Jaroslav Bašta: Socialistické peklo

Někdy sám sebe podezřívám, že trpím takovým dědkovským syndromem o tom, že nic nového nepřichází a všechno už jsem kdysi zažil, píše Jaroslav Bašta vkomentáři pro Prvnizpravy.cz.

Jaroslav Bašta
17. ledna 2021 - 03:20

Většinou se mi v nějaké nové situaci vybaví zážitky z dob dávno minulých nebo staré anekdoty, kterými jsme před čtyřiceti či padesáti lety reagovali na absurdity tehdejší doby. V posledních letech zejména v souvislosti s naší integrací do Evropské unie jsou tyto reminiscence stále častější. Po pravdě řečeno, historickou logiku v tom najdeme.
   
V EU stále více rozhodují nikým nevolení byrokraté, kteří z rozhodujícího orgánu, Evropské komise, vytvořili obdobu sovětského Politbyra. Jejich cesta na vrchol moci však plně odpovídá naší době. Zatímco v bývalém Sovětském svazu se za Stalina museli členové politbyra na vrchol v podstatě prostřílet, za Brežněva prokázat odolnost v pití vodky, dnes stačí, že se stali neúspěšnými politiky ve svých národních státech. Ursula von Leyenová, která téměř zlikvidovala Bundeswehr, představuje symbolický vrchol tohoto trendu.
   
Za časů klidných a nekomplikovaných ta analogie se zvolna rozpadajícím se Sovětským svazem tolik nebila do očí. Jenže přišla pandemie a bylo třeba jednat. Vloni na jaře to ještě dopadlo dobře, Komise zůstala nečinná a národní státy to nakonec nějak zvládly. Na podzim už to Brusel vzal do svých rukou, Evropskou unii nejprve beznadějně zadlužil a pak začal centrálně nakupovat vakcíny proti COVID-19. Jako první schválil užití preparátu vyvinutého v Německu sídlící tureckou rodinnou firmou BioNTech financovanou americkou společností Pfizer.
   
Další vakcíny vyvinuté v jiných zemích teprve procházejí procesem schvalování, ve kterém zatím uspěl pouze suverénně nejdražší preparát firmy MODERNA (USA). Oba produkty již dostala také Česká republika. Ďábel se však ukrývá v detailu. Tak jako v minulosti se ukazuje, že v centrálním plánování se vždy na něco zapomene. Limitujícím faktorem výroby všech vakcín budou ampule, ve kterých se uchovávají, nemluvě o injekčních stříkačkách a jehlách. Možná je vyrobí v Číně.
   


Pokud jde o Českou republiku, tak zatím horší příklad nefunkčnosti a neschopnosti státu plnit své úkoly (dokonce ani v rámci EU) neexistuje. Za dvacet dnů, kdy jsou vakcíny k dispozici, bylo k 15. 1. naočkováno něco málo přes 70.000 osob (cca 3.000 denně, což při odhadovaném minimálním množství 12 milionů dávek by proočkování populace trvalo více než 10 let). Ovšem nejpozději od pondělka začíná přeočkování té první várky, takže dosavadní tempo vakcinace se příliš nezvýší. Zásoby jehel a injekčních stříkaček prý vystačí na celé dva měsíce. Pak se dovezou z Číny. Po Pirátských eskapádách v Praze a návštěvě předsedy Senátu na Tchaj-wanu mám jisté pochybnosti, že se to červené mikině podaří rychle a lacino zařídit.
   
Na celé situaci vidím jen dvě pozitiva – lidé nedůvěřující novým vakcínám mohou zůstat v klidu. Než na ně dojde řada někdy v roce 2025 - 30, bude se o případných dlouhodobých vedlejších účincích očkování vědět všechno. A starý vtip z totáče nás nabádá, abychom neztratili smysl pro humor.
   
Chlap se dostane po smrti do pekla. Předstoupí před Lucifera a ten se ptá:
„Tak co, hříšný člověče, chtěl bys raději do kapitalistického nebo socialistického pekla?" Chlápek přemýšlí, jaký by mezi těmi pekly mohl být rozdíl. Nic ho nenapadá, ale v tom se vedle něj zjeví duše a povídá:
„Vyber si socialistické peklo, radím ti dobře." „A proč?" ptá se chlap.
„No," říká duše,
v socialistickém pekle budeš muset za trest ležet na prkně pobitém hřebíky a bude po tobě jezdit parní válec. A protože je to peklo socialistické, tak pokud se k tobě dostane prkno, nebudou hřebíky. Pokud donesou hřebíky, nebude prkno. A pokud bude prkno i hřebíky, nepřijede parní válec."

Takže vítejte v socialistickém covidovém pekle. Když bude vakcína, nebudou ampule nebo injekce a jehly, končí komentář Jaroslav Bašta.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)