Svátek má: Bernard

Politika

Velikost textu:

Místo tankových divizí lavina oběžníků, vyhlášek a zákonů

Místo tankových divizí lavina oběžníků, vyhlášek a zákonů

<< SERIÁL (5) >> Válka ještě neskončila a československá administrativa začala budovat své účinné ekvivalenty tankových divizí, dělostřeleckých a leteckých pluků i specializované útočné prapory.

Ilustrační foto
11. května 2019 - 03:20

Ale na první pohled tato ohromná armáda byla neviditelná, protože byla jenom papírová. Co divize to prezidentský dekret, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

Pluky zastoupily oběžníky, vyhlášky, nařízení různých ministerstev. Tím se ještě před koncem bojů vyzbrojovala československá republika proti zrádcům a českým či sudetským Němcům a proti Maďarům a kolaborantům.

Podívejme se na několik příkladů:
Vládní nařízení z 5. května 1945 o volbě a pravomoci národních výborů, které vyšlo 9. května 1945 ve třetí částce Sbírky zákonů a nařízení státu Československého, otevřelo poválečnou či spíše druhou válečnou frontu.

Na osvobozeném území Československé republiky měly být zvoleny místní, okresní a zemské národní výbory. Jednalo se o orgány státní správy. V každé obci vznikly místní národní výbory, které nahradily kompletně současnou moc – zastupitele, radu i starostu obce či města. Národní výbory měly ihned vyhodit na dlažbu úředníky, kteří se provinili proti národním, čili proti státním, čili československým, zájmům.

V obcích a okresech, kde většinu obyvatelstva tvoří Němci, čili státně nespolehlivá cháska, nemohl být ustanoven z Čechů národní výbor (NV). V tom případě na úrovni okresu byly jmenovány okresní správní komise (OKS) a na úrovni obcí místní správní komise (MSK).

Tím byl dán základ pro převzetí moci i v Sudetech.


Dekretem prezidenta republiky ze dne 19. května (č.5/1945 Sb.) byl majetek osob státně nespolehlivých, tedy Němců a Maďarů a kolaborantů, dán pod národní správu.

Vládní nařízení ze 17. května 1945 o některých opatřeních v zásobování obyvatelstva potravinami, představovala doslova škleb vůči německému obyvatelstvu v ČSR. Na nařízení bylo pikantní, že židé dostali potravinové lístky D, čili pro Němce. Němci se museli spokojit s lístky s přetiskem JUDE. Němci se tomu mohli vyhnout jen tím, že prokázali, že byli antinacisty, že zůstali věrni republice a také, že se zúčastnili boje za osvobození republiky. Pokud prokázali některý z těchto bodů, měli více na talíři.

To vše znamenalo více práce pro úředníky, ale také o bylo pro Čechy zadostiučinění za to, co prožili v době války. Ale aby to zajistili, potřebovali zprvu pilné, před novou mocí se krčící, německé úředníky.

Pokud první tzv. revoluční osazenstvo národních výborů bylo již několik týdnů po osvobození zavaleno spoustou dotazníků, protože nastupující československá státní správa potřebovala co nejpodrobnější informace o okresech, bylo to pro ně těžké.

Ale nebylo to nic proti tomu, jak se rozjela ve velkém úřední mašinérie do roka a do dne.  Svědčí o tom například příval oběžníků vydávaných zemským národním výborem.

Podívejme se na oběžník z roku 1946 číslo 1022. Byl vydán 30. 9. 1946 a týkal se i takové drobnosti jako odměny úředním zřízencům za donášku úředních zásilek těžších 14 kg z pošty a na poštu. Od 1. června 1946 zřízenci při přenášení zásilek o vyšší váze měli nárok na 2 korun, ne jenom 70 haléřů, jako dosud. Obecné zásady pro úpravy této odměny byly podány ministerstvem financí 30. 7. 1919.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)