Svátek má: Sáva

Politika

Velikost textu:

Pamatujete na kauzu Matiční? Politik vám připomene jak to vše dopadlo

Pamatujete na kauzu Matiční? Politik vám připomene jak to vše dopadlo

Do komunální politiky v Ústí nad Labem se po delší době vrací Pavel Tošovský. Nenápadný muž, který byl před 20 lety slavný. Každou chvíli byl na televizní obrazovce. Byl sluníčkářskými hysteriky obviňován, že s bandou místních xenofóbů chce v ústecké Matiční ulici stavět hradbu mezi lidmi.

Pavel Tošovský
11. září 2018 - 13:07

Na Tošovského si lidé vzpomenou, jak bojoval proti hysterii romských aktivistů a Petra Uhla, a proti pózám prezidenta Havla. Nelíbilo se jim, že v ústecké Matiční ulici chtěli domkaři postavit plot, aby trochu odstínili nepořádek a hluk, které dělali přes ulici romové ve dvou činžácích. Tošovský byl starostou městského obvodu Neštěmice a hájil stavbu plotu v Matiční. Letos tomu je 20 let.

Tošovský se vrátil do politiky letos po té, co se podařilo tzv. rozumným členům ODS v Ústí nad Labem vystrnadit z místní ODS tzv. velrybáře napojené na podivné kmotry. Proto Tošovský souhlasil, že se vrátí do komunální politiky.

Do ODS vstoupil až v roce 1998. Ještě v tom roce se stal starostou ústeckého městského obvodu Neštěmice. Za dva roky poté se stal v úspěšných krajských volbách náměstkem hejtmana. Potom se na nějakou dobu z politiky stáhnul. Nyní přišla jeho poměrně překvapivá kandidatura na primátora Ústí n. L. za ODS.

Na terorismus sluníčkářů a návrat do komunální politiky jsme se zeptali Pavla Tošovského:

Byl jste jedním z iniciátorů slavné zdi v Matiční ulici. O co šlo?
Lidé ve dvou bytových domech působili dlouhodobě svým stylem života, hlavně hlukem a nepořádkem, obtíže majitelům rodinných domků v okolí. Události vyvrcholily ve chvíli, kdy z davu slavících vypadl nějaký člověk na silnici a byl zachycen projíždějícím autem. Dav nepřizpůsobivých tehdy málem zlynčoval řidiče i městské policisty, kteří chtěli nastolit pořádek.

Představitelé města se potom rozhodli, že opraví stávající starý rezavý plot, který neplnil svou funkci. Proti tomu se začali bouřit různí mimoústečtí aktivisté. Viděli v tom rasizmus. Začali se o to otírat i pražští politici. Velká hloupá kauza byla na světě. Když jsme za dramatických okolností plot skutečně postavili, mediální šílenství dosáhlo neuvěřitelných obrátek. Jako starosta neštěmického obvodu jsem pomalu každý měsíc chodil k soudu, abych to vysvětloval.

Nakonec, když byl z případu odvolán Petr Uhl, vláda přistoupila na naše požadavky a my jsme mohli odkoupit domky slušných lidí. Vláda poskytla peníze, aby mohli domkaři utéci ze sousedství dvou činžovních domů plných nepřizpůsobivých obyvatel. V jednom opuštěném rodinném domku jsme zřídili policejní služebnu a kauza postupně utichla. Plot dodnes zdobí naši krásnou zoologickou zahradu jako připomínka těžkého boje za práva slušných lidí.

Ale stejně, je správné stavět zdi? Donald Trump proti Mexičanům, Orbán proti imigrantům, Izrael proti teroristům…
Rád bych žil v ideálním světě, kde by nebylo třeba ani plotů ani zdí. Ale v takovém světě nežijeme. Například Izrael, kdyby neudělal tvrdá opatření na hranicích, už by dávno neexistoval. Podobně se Evropa, pokud si zachová zdravý rozum, musí bránit současné islámské invazi. Každý, kdo má u domu zahradu, si ji raději oplotí, protože ví, že existují zloději. A to platí i na úrovni států a jejich hranic. Jsem pro důslednou ochranu našich hranic. Každý je u nás vítán, ale musí dodržovat naše pravidla. Ale pokud je nebezpečí, že je respektovat nebude, je třeba učinit adekvátní opatření.

Co vás přimělo vrátit se do politiky?
Chci přispět k tomu, aby se Ústí nad Labem tak nějak znovu nastartovalo. Lidé, se kterými v poslední době mluvím, to označují lidově, že tady „chcíp pes“. Chtěl bych spolu se spolupracovníky pomyslného chcíplého psa oživit.

Taková odpověď se víceméně dá před volbami očekávat, ale vraťme se do minulosti. Z politiky jste neodešel úplně dobrovolně.
V roce 2000, kdy zrovna právě vrcholila kauza plotu v Matiční ulici, jsme jako ODS získali v Ústí 36 % a já jsem dostal v krajských volbách v celém kraji více než 20 % preferenčních hlasů, přičemž v Ústí nad Labem to bylo přes 58 %. Stal jsem se potom náměstkem krajského hejtmana. Toto období bylo ve znamení budování kraje. Nebyli jsme spojováni s žádnými kauzami. Když se v roce 2004 přiblížily další krajské volby, nastal v ODS zvrat. Bylo mi naznačeno, že jsem neposlouchal a nepřihrával zakázky preferovaným firmám.

To vám někdo řekl?
Oficiálně ne. V té době v podstatě proběhlo cosi jako „nepřátelské převzetí ODS.“

Kým?
Určitými zákulisními hráči, kterým byl nějaký program a myšlenky ODS absolutně ukradené.

Myslíte si, že tehdy už ODS ztrácela sílu, která nakonec vyústila Nečasovou aférou v roce 2013?
My jsme řešili své problémy na kraji. V té době probíhalo na plné obrátky tzv. velrybaření, tj. hromadné nabírání rodinných příslušníků, známých, zaměstnanců firem, lidí, kteří často ani nevěděli, kdo je jejich předseda místního sdružení. Na jednom sněmu jsem viděl desítky Romů z Předlic a podobných končin, různých dělníků v montérkách, kteří přišli zrovna z nějaké stavby. Na připravených papírcích měli vytištěna jména, pro která mají hlasovat. Tak to probíhalo nejen v Ústí a nejen v ODS, ale tady u nás to byla opravdu síla. Věděl jsem, že proti takovýmto praktikám nemám šanci.


Co bylo oficiálně důvodem, že vás, člověka s největšími preferencemi v ODS v kraji, vůbec nepustili na kandidátku? Souviselo to s tím, že jste věřící?
To byla spíše trapná záminka. Ale k tomu období se už nerad vracím. Je pravda, že těsně po revoluci jsem spolupracoval s církví Nový život. Pořádali jsme nejrůznější konference a akce pro veřejnost a byli jsme poměrně úspěšní. Záhy se však církev začala uzavírat do sebe, až kontakty s jinými křesťany ustaly úplně. To jsem nevnímal dobře. Později jsem poznal svou současnou ženu, moje první manželství se rozpadlo. Bulvární média se toho chopila, zamotala to všechno do sebe - nechtěl jsem, aby moje soukromé problémy zatěžovaly ODS. Proto jsem ze všech funkcí odstoupil, spolupráci s Novým životem ukončil, znovu se oženil…

Takže takový restart…
Kompletní. Dnes mám šťastné manželství, devítiletého syna a daří se nám i profesně. S manželkou máme firmu, která pomáhá na svět smysluplným projektům obcí, škol i soukromých firem, a věnujeme se jejich administraci. Kromě pěti dětí už mám i pět vnoučat. Když k nám někteří z nich přijedou, je hodně veselo….

Nezahořkl jste vůči ODS?
Ne, protože jsem „prospěchářské náplavy“ nikdy nepovažoval za skutečné „ódéesáky“, ale za lidi, kteří se na ODS jen nalepili kvůli výhodám, které očekávali. Nebyl jsem sám, řada lidí se tehdy stáhla nebo z ODS úplně odešla. Jen mi bylo líto, že jsme v té době nenašli žádný způsob, jak výše zmíněným praktikám zabránit. Zůstal jsem členem strany a s lítostí sledoval, jak se preference snižují až na hranici volitelnosti. Za to, že ODS dlouho tolerovala tyto manýry, si pád asi zasloužila. Jsem šťastný, že se dnes ODS od těchto lidí očistila. Také se k nám vracejí staří členové a vstupují noví lidé, zastánci liberální politiky a svobod, na nichž má ODS historicky lví podíl.

Co je dnes vaším hlavním tématem jako kandidáta na primátora? Hodně se mluví o obchodě s chudobou, jak tomu máme rozumět?  
Obchod s chudobou je nemravná praxe. Majitelé bytových domů vybírají od sociálně slabých lidí předražené nájemné, které neodpovídá realitě na trhu. Ale peníze dostávají od státu, tedy od nás všech. Proti tomu chceme v Ústí rozhodně bojovat. Rád bych vyhlásil metodu „cukr a bič“. Cukr – to je podaná ruka každému, kdo bude chtít změnit své chování a podpora organizací, které jim budou chtít pomáhat. Ale ne k získávání dalších sociálních dávek, nýbrž k práci a vzdělávání se. A bič – to je nejen vyhlášení, ale hlavně prosazování nulové tolerance k nepřijatelným způsobům chování.

Velkým tématem současné politiky jsou uprchlíci?
Jsem jednoznačně pro pomoc trpícím, kterým jde o život. Nemám nic ani proti cizincům, kteří přijedou řádně pracovat a nepůsobí žádné potíže. Ale jsem zásadně proti přijímání lidí, kteří by chtěli u nás žít ze sociálních dávek a ještě tady šířit islámskou ideologii. Stačí se jen podívat, jaké problémy z toho mají ve Švédsku, Francii, Británii, Německu.

(rp,fr,prvnizpravy.cz,foto:fr,arch.)