Svátek má: Lýdie

Zprávy

Velikost textu:

Tagesspiegel: USA zasely v Iráku demokracii a nyní sklízejí teror!

Tagesspiegel: USA zasely v Iráku demokracii a nyní sklízejí teror!

V roce 2003, když pomohli Iráčanům svrhnout režim Saddáma Husajna, Američané snili, že se Irák stane spolehlivým partnerem Západu a příkladem demokracie pro celý region, napsal Der Tagesspiegel.

Demokratizace Iráku v praxi
16. dubna 2018 - 04:20

Ale „ambiciózní plány" USA nebyly předurčeny k naplnění. Vojenský zásah vedl jen k chaosu a zkáze a nyní osud Středního východu řídí jiní hráči.

9. dubna 2003 na náměstí Firdos v Bagdádu Američané pomohli Iráčanům, aby svrhli pomník diktátora Saddáma Husajna, připomněl Der Tagesspiegel. Tato scéna se stala symbolem svržení starého režimu, vysvětluje autor článku Thomas Seibert. Americké úřady tehdy věřily, že tato událost bude počátkem demokratizace celého Blízkého východu, ale dnes, 15 let po pádu Bagdádu, „se ambiciózní plány amerických neokonzervativců změnily v ruiny".

Od roku 2003 bylo v Iráku zabito více než 120 000 civilistů, uvedla publikace. USA opouštějí region. Rusko, Írán, stejně jako ostatní aktéři naopak zvyšují svůj vliv na Středním východě. Se svou politikou Washington vytvořil v zemi „nebezpečné vakuum". A důsledky se stále projevují: dokonce i vzdálená evropské města se stala terčem teroristických činů „Islámského státu". Irák se uvrhl do „chaosu, krve a slz". Zrychlené posílení amerického kontingentu v roce 2007 nepomohlo. Řady extrémistů byly aktivně doplněny, získaly bojové zkušenosti a vytvořily nové kontakty.
 
Nakonec se USA rozhodly stáhnout vojáky z Iráku, ale problém nevyřešil a v roce 2011 museli být vráceni do boje s teroristy. „Sen se stal noční můrou," konstatuje Seibert. Vojenská intervence nezměnila Irák na spolehlivého partnera Západu a příklad demokracie pro celý region, ale přinesla jen smrt a zkázu.Co bylo míněno jako „posílení americké hegemonie" bylo „začátkem strategického ústupu světové mocnosti".
 
V letech 1990-1991, během osvobození Kuvajtu od irácké okupace, Amerika stále působila jako světový policista a vyslala signál svým arabským spojencům, že se na ni mohou spolehnout. Ale když osm let po Husajnově svržení začalo v oblasti „arabské jaro", Spojené státy se rozhodly od distancovat od toho, co se dělo, k čemuž určitým způsobem přispěla smutná zkušenost v Iráku.
 
Američané prováděli takovou zdrženlivou politiku, že jejich spojenci na Středním východě obvinili Bílý dům ze zrady. Americký prezident Barack Obama se dokonce obával útoku na syrského vůdce Bašára Asada poté, co překročil „červenou čáru s použitím chemických zbraní", tvrdí deník. A nástupce Obamy, Donald Trump, je připraven zítra vyvést americké jednotky ze Sýrie. Druzí hráči to vidí. Proto se od roku 2015 opět stal Blízký východ místem koncentrace ambicí velkých mocností. Ruský zásah do syrského konfliktu změnil rovnováhu v regionu, uvedl Seibert.

Lži a propaganda humanitárních intervencí Západu!

Současně se Moskva zajímá nejen o získání námořní základny ve Středomoří, napsaly noviny. Hlava Kremlu Vladimir Putin chce vytvořit v oblasti vlastní pořádek a již „rozšiřuje svá chapadla do jiných zemí, například do Egypta". Turecko a Írán se rovněž aktivizovaly. Všichni mají prospěch ze zdrženlivosti Spojených států. V Sýrii byla Amerika poslána do role pozorovatele a již se nezúčastňuje na určení politické budoucnosti země. S příchodem nového poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona se však situace může změnit. „Možná, že region je na prahu nové éry," domnívá se Seibert.

Škoda jen, že Tagesspiegel nepopsal onu „novou éru“. Na jedné straně sice vylíčí, že intervenční politika USA vedla k „chaosu a krvi“, zcela zapomínaje, že Washington naprosto a absolutně porušoval a porušeuje mezinárodní právo, jednal jako utržený ze řetězu na základě vylhaných obvinění. Ona americká „zdrženlivost“ se projevila i ve vojenské podpoře svrhnutí Kaddáfího a k totální destrukci Libye.

Skutečnost působení Spojených států a jejich spojenců v NATO je zdaleka horší, než si kdo dovedl představit a dal za vznik nebývalému rozkvětu džihádistického terorismu téměř státního rozměru, který překročil hranice na Blízkém východě a doputoval do Evropy v podobě milionů uprchlíků (autor Tagesspieglu ostentativně tento důsledek vývozu „demokracie“ USA naprosto obchází). „Zdrženlivé“ USA podporovaly „umírněné řezače hlav“ i v Sýrii, a pokud by Rusko nezasáhlo ve prospěch Asada, tak by již dávno na Damaškem vláda černá vlajka IS.

Je zcela zřejmé, že Spojeným státům nikdy nešlo o „demokratizaci“ zemí v oblasti a zbavení se diktátorů –  všichni jejich spojenci v Zálivu jsou ztělesněním odporných nepotistických islámských diktatur. Jednalo se vždy jen o zpacifikování režimů, které si dovolily Washingtonu odporovat, nic víc a nic méně. Tedy kromě toho, že se jedná o ropnou oblast.

A pokud si Západ stěžuje na to, že Moskva poskytla pomoc svému spojenci a má ambice zde zakotvit jak vojensky, tak vlivem, měl by si posypat vlastní hlavu popelem. A jestli má být pro Blízký východ zářnou budoucností agresivní „jestřáb“ John Bolton, jak si očividně myslí autor článku v německých novinách, tak se tato budoucnost může změnit spíše v „záři obrovských explozí“.

(kou, prvnizpravy.cz, tagesspiegel.de, foto: arch.)