Hlavním důvodem pro změnu trajektorie sazeb je na jedné straně zahraniční prostředí (předpoklad vyšších sazeb EURIBOR) na straně druhé opět expertní zásahy z bankovní rady - ty v aktuální prognóze zohledňují zejména strach z rychlého mzdového vývoje, inflace služeb a přehřátého realitního trhu. ČNB tak nejen skrze komentáře bankovní rady, ale také skrze novou prognózu chtěla vyslat signál, že úvahy o poklesu sazeb zatím v tuto chvíli nejsou na stole.

Navíc v jestřábím duchu vyznívají i oba alternativní scénáře. Scénář slabšího výkonu Německa poněkud překvapivě nevede k potřebě dál uvolnit měnovou politiku, ale spíše k delší stabilitě úrokových sazeb na úrovni 3,5 %. A scénář výraznějších mzdových tlaků pak volá po potřebě měnovou politiku v příštích letech utáhnout - poslat úrokové sazby lehce nad 4 %. Navíc s nástupem nové vlády hrozí reálně prohloubení deficitního hospodaření českých veřejných rozpočtů, což by opět mělo být vnímáno dnešní optikou jako pro-inflační faktor.

Jsou tedy úvahy o eventuálním poklesu sazeb do budoucna zcela "mimo hru", jak trochu naznačuje poslední prognóza? Ne zcela stoprocentně..., pravděpodobnost stability sazeb s novou prognózou sice ještě výrazněji vzrostla, ale velmi ostře sledovaným číslem může být tradičně lednová inflace. Uvidíme, jak silný bude tradiční efekt lednového přecenění. Nižší ceny silové elektrické energie mohou v případě absence silnějšího lednového přecenění (v ostatních položkách) vést ke snížení lednové inflace lehce pod 2 % - aktuální prognóza přitom předpokládá inflaci na začátku roku nad 2,0 %. V takovém případě by mohly v bankovní radě znovu ožít "holubičí ostrůvky", které nyní nejsou prakticky slyšet, a otázka eventuálního poklesu sazeb by se mohla minimálně objevit v "debatě" na bankovní radě. I tak by však úrokové sazby pravděpodobně zůstaly v příštím roce beze změny...