Svátek má: Albert

Byznys

Velikost textu:

Volkswagen počítá miliardové ztráty. Německá krize ohrožuje i Česko

Volkswagen počítá miliardové ztráty. Německá krize ohrožuje i Česko

Volkswagen počítá miliardové ztráty, BASF propouští a Německo zvažuje návrat uhelných elektráren. Hospodářské problémy našeho největšího obchodního partnera mohou tvrdě zasáhnout i Česko.

Friedrich Merz, německý kancléř
21.listopad 2026 - 06:01

Německo bývalo symbolem evropské průmyslové síly. Automobilky vydělávaly miliardy, chemické závody zásobovaly svět a označení „Made in Germany“ představovalo záruku kvality i technologického náskoku. Dnes přicházejí z největší evropské ekonomiky zprávy, které by ještě před několika lety působily téměř nepředstavitelně. Volkswagen vykazuje miliardové ztráty, chemický gigant BASF snižuje počty zaměstnanců na úroveň, kterou jeho hlavní německý závod nepamatuje od roku 1954, a Berlín připravuje možnost opětovného využití uhelných elektráren kvůli obavám o dostatek energií. Průmyslový model, na němž desítky let stála prosperita celé střední Evropy, prochází jednou z nejtěžších zkoušek své moderní historie.

Nejde o potíže jediné automobilky ani o běžný hospodářský výkyv. Německé podniky současně čelí vysokým cenám energií, rostoucím nákladům, zahraniční konkurenci, americkým clům i nákladné proměně automobilového průmyslu. K tomu se přidává nejistota kolem budoucnosti energetiky, kterou německá politika v minulých letech zásadně přestavěla. Země postupně odstavila všechny své jaderné elektrárny, chtěla rychle omezovat uhlí a dlouho spoléhala na dostupný zemní plyn. Po přerušení dosavadních energetických vazeb s Ruskem se ukázalo, jak citlivý je průmysl na cenu a dostupnost energie. Němečtí politici tak musí vedle ambiciózních klimatických plánů řešit mnohem naléhavější otázku: jak zajistit podnikům elektřinu a plyn za ceny, při nichž se ještě vyplatí vyrábět.

Volkswagen ztrácí miliardy, BASF propouští


Výsledky Volkswagenu ukazují rozsah problémů německých automobilek. Koncern ve třetím čtvrtletí letošního roku vykázal provozní ztrátu přibližně 5,9 miliardy eur. Automobilka přitom zápasí s několika krizemi současně. V Číně, která dlouhá léta představovala jeden z jejích nejdůležitějších trhů, ztrácí půdu pod nohama ve prospěch domácích výrobců. Ti dokážou nabízet technologicky vyspělá elektrická auta za ceny, s nimiž tradiční evropské značky obtížně soupeří. Americká cla dále zdražují vývoz a přechod na elektromobilitu vyžaduje obrovské investice v době, kdy se očekávané zisky nedostavují tak rychle, jak automobilky předpokládaly.

Výraznou zátěží se staly také problémy značky Porsche, jejíž změna strategie elektromobility přinesla koncernu mimořádné náklady. Volkswagen proto připravuje rozsáhlou restrukturalizaci, která může znamenat zrušení až 100 tisíc pracovních míst v rámci skupiny. Finanční ředitel Arno Antlitz při zveřejnění výsledků upozornil, že automobilka už nemá čas otálet a musí postupovat rychle a rozhodně. Ještě otevřeněji situaci popsal šéf koncernu Oliver Blume, když na jaře přiznal, že obchodní model, který Volkswagen držel po desetiletí, už v dosavadní podobě nefunguje. Pro jednu z největších automobilek světa je to mimořádně závažné přiznání.


Ještě před několika lety přitom evropské automobilky patřily k nejhlasitějším zastáncům přechodu na elektromobilitu. Investovaly miliardy do nových platforem, baterií a výrobních linek, zatímco evropská politika stanovovala stále přísnější emisní cíle. Dnes se ukazuje, že technologickou změnu nelze řídit pouze politickým kalendářem. Zákazníci rozhodují podle ceny, dostupnosti infrastruktury a vlastních potřeb. Pokud evropský výrobce nedokáže nabídnout konkurenceschopný automobil, žádná politická deklarace mu zákazníky nezajistí. Odpovědnost za dnešní problémy nesou jak politici, kteří podcenili hospodářské dopady svých rozhodnutí, tak vedení automobilek, která nedokázala dostatečně rychle reagovat na čínskou konkurenci.

Neméně varovný vývoj přichází z chemického průmyslu. BASF, největší chemická společnost světa, pokračuje v rozsáhlém snižování nákladů a počtu zaměstnanců. Ve svém hlavním výrobním areálu v Ludwigshafenu se letos dostala pod hranici 30 tisíc pracovních míst v přepočtu na plné úvazky, poprvé od roku 1954. Od začátku roku 2024 do poloviny letošního roku snížila společnost počet zaměstnanců v celosvětovém měřítku přibližně o sedm tisíc, bez započtení některých změn souvisejících s prodeji podniků a novými investicemi.

Generální ředitel BASF Markus Kamieth označil zrychlení úspor a zeštíhlení organizace za nezbytný krok k obnovení konkurenceschopnosti. Za manažerským slovníkem se však skrývá tvrdá hospodářská skutečnost. Výroba chemikálií potřebuje velké množství energie a německé podniky musejí soutěžit s konkurenty ze zemí, kde jsou náklady často výrazně nižší. BASF proto omezuje některé domácí provozy, zatímco současně rozvíjí investice v zahraničí, zejména v Číně. Pro Německo je to nepříjemná zpráva. Průmyslové investice totiž nevytvářejí pouze pracovní místa v jedné továrně, ale také zakázky pro dopravce, stavební firmy, strojírenské podniky a stovky menších dodavatelů. S odchodem výroby odcházejí i tyto příležitosti.

Německo zavřelo jádro a nyní zvažuje návrat uhlí

Zvlášť výmluvná je situace v energetice. Německo v dubnu 2023 definitivně odstavilo poslední tři jaderné elektrárny a pokračovalo v přechodu k obnovitelným zdrojům. Tento směr měl postupně snížit závislost na fosilních palivech. Rychlé změny energetického systému však narážejí na technická a ekonomická omezení. Vítr nefouká podle potřeb továren a solární elektrárny nevyrábějí dostatek elektřiny v zimních večerech. Energetika proto stále potřebuje stabilní zdroje, dostatečné přenosové kapacity a dostupný plyn, který může vyrovnávat výkyvy výroby.


Německé zásobníky plynu vstoupily do letošní topné sezony naplněné přibližně z 61 procent. Podle sdružení provozovatelů zásobníků INES šlo o historicky nízkou úroveň pro začátek listopadu a zásoby nedosáhly požadované hranice 70 procent. Odborníci upozornili, že při mimořádně chladné zimě by mohla být bezpečnost zásobování ohrožena. Německu sice bezprostředně nemusí hrozit nedostatek plynu, má však menší rezervu pro případ dlouhých mrazů, výpadků dodávek nebo dalšího růstu spotřeby. Situaci navíc komplikuje prudké zdražení plynu na evropských trzích v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.

Berlín proto podle německých médií připravuje legislativní možnost, aby se v případě energetické nouze mohly na trh dočasně vrátit některé uhelné elektrárny držené v rezervě. Pro zemi, která chtěla být evropským průkopníkem energetické transformace, jde o nepříjemný politický obraz. Po definitivním uzavření jaderných elektráren musí znovu počítat s uhlím jako s pojistkou pro případ problémů s dodávkami energie. Návrat rezervních bloků zatím není plošně schváleným rozhodnutím, samotná příprava takového opatření však vypovídá o nejistotě, s níž Německo vstupuje do zimy.

Kritika německé energetické politiky není pouze přestřelkou mezi zastánci a odpůrci klimatických opatření. Jde o hospodářskou otázku, která rozhoduje o tom, zda průmyslové podniky zůstanou v Evropě, nebo budou svou výrobu postupně přesouvat jinam. Přechod k čistším zdrojům energie může být dlouhodobě přínosný, pokud přinese stabilní a cenově dostupnou elektřinu. Problém nastává ve chvíli, kdy se staré zdroje odstavují rychleji, než nové technologie dokážou zajistit srovnatelnou spolehlivost a konkurenceschopné ceny. Účet za takové chyby neplatí pouze energetické společnosti. Dostávají jej podniky, zaměstnanci a nakonec i domácnosti.

Dopady už nejsou jen teoretické. Podle studie společnosti Montel, zveřejněné agenturou Reuters, by výrazně vyšší ceny plynu mohly během letošní zimy zvýšit velkoobchodní náklady na elektřinu spotřebovanou v Německu přibližně o 16 miliard eur. Jde o modelový výpočet, nikoliv o jistou předpověď. Přesto ukazuje, jak drahá může být energetická nejistota pro ekonomiku, která potřebuje obrovské množství elektřiny každý den.


Český průmysl může pocítit německé problémy naplno


Pro Českou republiku není německá průmyslová krize vzdáleným problémem sousední země. Německo je naším největším obchodním partnerem a české podniky jsou s jeho průmyslem úzce propojené. Automobilové součástky, elektrotechnika, strojírenské výrobky i chemické produkty překračují společnou hranici často několikrát, než se stanou součástí hotového výrobku. Pokud německá automobilka omezí výrobu, sníží objednávky nebo přesune část produkce mimo Evropu, dopady pocítí také české továrny. Nejohroženější bývají menší dodavatelé, kteří jsou závislí na několika velkých zákaznících a nemají dostatek prostředků na rychlé hledání nových trhů.

Podobně se českých firem dotýkají ceny energií. Německý a český trh s elektřinou jsou součástí propojeného evropského systému, takže vývoj u našeho souseda ovlivňuje i podmínky v tuzemsku. Neznamená to, že každé zdražení v Německu se automaticky a ve stejné výši promítne do českých účtů. Vyšší regionální ceny však mohou zhoršovat konkurenceschopnost průmyslu na obou stranách hranice. Česká republika navíc sama řeší budoucnost uhelných elektráren, investice do nových zdrojů a potřebu zajistit dostatek dostupné energie pro domácnosti i podniky.

Německé zkušenosti by proto měly být pro českou hospodářskou politiku varováním. Nestačí vyhlašovat ambiciózní cíle a předpokládat, že se jim průmysl přizpůsobí bez ohledu na náklady. Stejně nebezpečné by ale bylo svádět všechny dnešní problémy na klimatickou politiku a přehlížet chyby automobilek, technologický náskok čínských konkurentů nebo důsledky mezinárodních obchodních konfliktů. Německo doplácí na souběh několika dlouhodobě podceňovaných problémů, které se nyní navzájem zesilují.

Evropská hospodářská politika bude muset odpovědět na nepříjemnou otázku: jak udržet průmysl konkurenceschopný v době, kdy jeho výroba zdražuje a konkurence mimo Evropu sílí? Bez dostupné energie, předvídatelných pravidel a rozumných investičních podmínek to nepůjde. Zkušenosti Volkswagenu a BASF připomínají, že ani největší podniky nemají neomezené rezervy. Když se výroba přestane vyplácet, firmy začnou škrtat, propouštět a hledat příznivější podmínky jinde.

Česká republika by si z německých potíží měla vzít poučení dříve, než se podobné problémy naplno projeví také u nás. Slábnutí německého průmyslu se totiž nezastaví na hranicích. A nejdražší účet za chybná rozhodnutí obvykle nedostanou politici, kteří je přijímali, ale lidé, jejichž práce a životní úroveň jsou na fungujícím průmyslu závislé.




Obáváte se, že Rusko v nejbližších měsících podnikne agresivní akci proti některé ze zemí NATO?

Ano
transparent.gif transparent.gif
30%
Ne
transparent.gif transparent.gif
42%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
28%

Kurzy

0.00 
0.00 
0.00 
0.00 
0.00 

Akcie

AVAST
206
COLT CZ GROUP SE
606
ČEZ
878
ERSTE GROUP BANK A
1254
KOFOLA CS
332
KOMERČNÍ BANKA
814
MONETA MONEY BANK
115.4
PHILIP MORRIS ČR A
16000
PHOTON ENERGY
33
PILULKA LÉKÁRNY
154
VIG
774
GEN DIGITAL
630
PRIMOCO UAV SE
890
GEVORKYAN
256