Česká politická scéna prochází výraznou proměnou. Dva nejnovější volební modely agentur STEM a NMS ukazují oslabení vládního hnutí ANO, nejistou pozici Motoristů a rostoucí podporu STAN. Za samotnými procenty se však skrývá podstatnější problém. Babišova vláda zjišťuje, jak obtížné je převést předvolební sliby do skutečných rozhodnutí, menší koaliční strany hledají rovnováhu mezi protestní politikou a vládní odpovědností a tradiční opozice nedokáže přesvědčivě oslovit dostatečně široký okruh voličů. V tomto prostředí posilují Starostové a nezávislí, kteří se postupně stávají nejvýraznějším opozičním konkurentem ANO.

Podle průzkumu NMS zveřejněného 12. října by ANO získalo 28,8 procenta hlasů, zatímco v květnu mělo 32,5 procenta. STAN dosáhl 18,8 procenta a ODS 12,5 procenta. SPD má osm procent, Piráti 6,3 procenta a Motoristé 5,7 procenta. O den dříve zveřejněný model STEM přisoudil ANO 31,3 procenta, STAN 16,6 procenta, ODS 11,3 procenta a Motoristům pouze 4,6 procenta. Oba výzkumy tak zachycují podobný dlouhodobější vývoj, přestože se jejich aktuální hodnoty liší. Výsledky zároveň pocházejí z dotazování uskutečněného před říjnovými komunálními a senátními volbami, takže nemohou zachycovat jejich bezprostřední dopad.

Andrej Babiš se po návratu do premiérské funkce vrátil také ke svému tradičnímu politickému problému. V opozici mohl slibovat rychlejší růst životní úrovně, vyšší důchody, levnější energie, dostupnější zdravotnictví i efektivnější stát. Ve vládě však musí tyto závazky zasadit do konkrétního rozpočtu a ekonomických možností České republiky. Dosavadní měsíce ukazují, že naplnění všech slibů nebude jednoduché. Kabinet sice představil řadu opatření a některá již uskutečnil, ale očekávání rychlých a výrazných změn naráží na podstatně složitější rozpočtovou realitu. Rozdíl mezi předvolebními očekáváními a skutečným tempem změn představuje jedno z možných vysvětlení postupného oslabování podpory ANO.

Výmluvným dokumentem je návrh státního rozpočtu na rok 2027. Vláda jej schválila se schodkem 386 miliard korun, zatímco schválený rozpočet na letošní rok počítá s deficitem 310 miliard. Navrhovaný schodek je tedy meziročně vyšší o 76 miliard korun. Kabinet argumentuje zejména investicemi, podporou zdravotnictví, důchody a prorůstovými opatřeními. Současně však musí hledat další úspory a příjmy.


Ještě výraznější rozpor ukazuje srovnání s programovým prohlášením vlády. Kabinet slibuje postupné snižování deficitu veřejných financí a jeho udržení bezpečně pod třemi procenty HDP. Národní rozpočtová rada však upozorňuje, že podle aktuální prognózy Ministerstva financí má celkový deficit sektoru vládních institucí v roce 2027 dosáhnout 3,5 procenta HDP. Jde o širší ukazatel veřejných financí než samotný schodek státního rozpočtu, politický rozpor mezi deklarovaným cílem a návrhem hospodaření je však zřejmý.

Babišův kabinet samozřejmě nepřebíral veřejné finance v ideálním stavu. Část výdajových závazků, strukturálních problémů i investičních potřeb zdědil po předchozích vládách. Českou ekonomiku současně ovlivňuje vývoj evropského průmyslu, energetiky a zahraničních trhů. Tyto okolnosti však nemění odpovědnost současné vlády za její vlastní rozpočtová rozhodnutí.

Právě zde se může začít projevovat zklamání části voličů ANO. Ti, kteří očekávali rychlé zlepšení, zatím sledují především další politická jednání, rozpočtové kompromisy a odkládání některých změn. Průzkumy samy o sobě takovou příčinu oslabení neprokazují, ale rozpor mezi sliby a možnostmi veřejných financí představuje pro vládu významné politické riziko.

SPD a Motoristé ztrácejí protestní výhodu, chybějí jim lidé

Ještě složitější situaci mají menší koaliční partneři. SPD i Motoristé vstupovali do celostátní politiky jako výrazně kritická uskupení vymezující se proti dosavadnímu způsobu vládnutí. Nyní jsou součástí stejného politického mechanismu, který dříve kritizovali. SPD Tomia Okamury musí jako vládní strana přijímat kompromisy v sociální, bezpečnostní i zahraniční politice. Motoristé Petra Macinky zase převzali odpovědnost za fungování několika ministerstev a státních institucí. V opozici stačilo pojmenovávat problémy a požadovat změny. Ve vládě je nutné také předkládat výsledky.

Zajímavé je, že SPD si podle obou říjnových modelů udržuje podporu kolem 7,5 až osmi procent. STEM navíc upozorňuje, že při započtení jejích někdejších volebních partnerů tento politický okruh oproti loňským sněmovním volbám posílil. Neúspěchy SPD v komunálních volbách proto nelze automaticky vydávat za celostátní propad její podpory.


Vedle možné ztráty protestní výhody mají obě strany ještě jeden společný problém. Jejich celostátní politická prezentace je soustředěna do poměrně úzkého okruhu známých představitelů. SPD má širší regionální struktury, ale její veřejný obraz stále výrazně určují Tomio Okamura a Radim Fiala. Motoristé se opírají především o Petra Macinku, Filipa Turka, Borise Šťastného a několik dalších osobností.

U Motoristů se navíc významná část jejich viditelných představitelů věnuje výkonu vládních funkcí. Macinka řídí zahraniční politiku, Šťastný koordinuje oblast sportu, prevence a zdraví a další ministři nominovaní Motoristy vedou kulturu a životní prostředí. SPD má rovněž své ministerské nominanty, ti však většinou nejsou hlavními stranickými tvářemi.

Politicky významná je otázka, zda obě uskupení dokážou vedle svých ústředních představitelů vybudovat dostatečně silnou druhou a třetí generaci politiků. Strana nemůže dlouhodobě spoléhat pouze na popularitu předsedy, několika poslanců a ministrů. Potřebuje také starosty, zastupitele, odborníky a regionální osobnosti.


Tradiční opozice ustupuje, STAN obsazuje uvolněný prostor

Nejvýraznější změna se odehrává uvnitř opozice. ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, které v minulém volebním období tvořily koalici Spolu, nyní v samostatných průzkumech nedokážou společně reprodukovat někdejší politickou sílu tohoto uskupení. Přímé porovnávání však komplikuje skutečnost, že loni kandidovaly společně, zatímco nyní je agentury měří samostatně.

ODS pod vedením Martina Kupky ztrácí podporu vůči rostoucímu STAN. Kupka převzal stranu letos v lednu a představil reformní návrhy pro školství, zdravotnictví i daňový systém. Zatím se mu však nepodařilo zvrátit nepříznivý vývoj volebních modelů. Občanští demokraté tak stále hledají způsob, jak po konci vlády Petra Fialy a rozpadu Spolu vytvořit přesvědčivou samostatnou politickou identitu.

Ještě obtížnější pozici mají TOP 09 a lidovci. TOP 09 dosahuje podle NMS pouze 2,9 procenta a podle STEM 3,7 procenta. KDU-ČSL získává 3,3, respektive 2,5 procenta. Samostatně tedy obě strany v těchto modelech zůstávají pod pětiprocentní hranicí vstupu do Poslanecké sněmovny.

Zejména u lidovců je však nutné rozlišovat celostátní a komunální politiku. KDU-ČSL má nadále rozsáhlou síť místních politiků a v letošních komunálních volbách získali její samostatní kandidáti značný počet zastupitelských mandátů. Její předseda Jan Grolich navíc zvítězil v senátních volbách na Vyškovsku již v prvním kole. Problém lidovců tedy není prostá absence schopných osobností, ale především obtížný převod regionální síly do samostatné celostátní podpory.

Piráti představují odlišný politický proud, jehož voliči se koncentrují zejména mezi mladšími a vysokoškolsky vzdělanými lidmi. STEM jim přisuzuje 7,2 procenta a NMS 6,3 procenta. Jejich voličská základna se částečně překrývá se STAN, ODS a TOP 09. Otázkou zůstává, zda dokážou rozšířit podporu i mimo své tradičně silnější skupiny voličů.


Tento efekt připouští také STEM, který upozorňuje na tradiční zvýhodnění STAN v období komunálních voleb. Není to však jediné vysvětlení jeho růstu. Podle NMS má hnutí výraznou podporu také mezi mladými voliči ve věku 18 až 24 let. STAN tak může oslovovat současně lidi, kteří oceňují komunální zkušenost, i voliče hledající novou celostátní opoziční alternativu.

Významná je rovněž slabší pozice jeho konkurentů. STAN dnes představuje pro část veřejnosti možnost mezi vládním ANO a tradičními opozičními stranami, které po rozpadu Spolu hledají novou podobu. Nemusí to znamenat, že by Starostové získávali podporu pouze díky vlastnímu programu. Část jejich současné výhody může spočívat také v tom, že jiné opoziční strany zatím nepůsobí dostatečně přesvědčivě. Na tento faktor upozorňuje i analytička NMS Tereza Friedrichová.

Pozoruhodné je, že růstu STAN nezabránila ani kauza Dozimetr, která je stále předmětem soudního projednávání. Podobně zůstává ANO nejsilnějším politickým uskupením navzdory kauze Čapí hnízdo. Oba případy mají odlišný právní i politický kontext. V kauze Čapí hnízdo byl pravomocně potvrzen odsuzující rozsudek nad Janou Nagyovou, zatímco řízení vůči Andreji Babišovi je po jeho nevydání Sněmovnou přerušené. V kauze Dozimetr hlavní soudní líčení pokračuje. Z průzkumů proto nelze vyvozovat, že občany tyto kauzy nezajímají, pouze to, že samy o sobě neurčují současné rozložení stranických preferencí.

Současné volební modely tak odhalují hlubší problém české politiky. ANO zůstává nejsilnější stranou, ale vládnutí prověřuje věrohodnost jeho slibů. SPD a Motoristé hledají rovnováhu mezi protestní identitou a odpovědností za stát. Tradiční opozice nedokáže plně využít příležitosti, které jí vláda poskytuje, a STAN získává část prostoru vznikajícího jejím oslabováním.

Největší paradox současné situace spočívá v tom, že STAN nemusí růst pouze díky vlastní politické nabídce, ale také díky nedostatku přesvědčivých alternativ mezi ostatními opozičními stranami. Jestli si tuto podporu udrží, bude záviset na tom, zda dokáže důvěru spojenou s komunální politikou proměnit také v přesvědčivý celostátní program. Česká politika tak prochází přeskupováním, ve kterém ANO nadále dominuje, ale STAN získává stále výraznější postavení. Zatímco vláda musí prokazovat výsledky, opozice čelí neméně obtížnému úkolu. Musí přesvědčit veřejnost, že představuje skutečnou a důvěryhodnou alternativu.



Zdroje: 1. STEM – Volební tendence české veřejnosti, říjen 2026⁠; 2. Exkluzivní volební průzkum NMS, 12. října 2026⁠; 3. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády⁠; 4. Ministerstvo financí – Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2027⁠; 5. Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2027⁠