„Nejlepší ministr financí světa…“ otevírá Paroubek svůj text. „Tak nějak podobně byl v neděli před polednem slavnostně představen redaktorem ČT Václavkem v diskusním pořadu nahrazujícím někdejší Otázky (neblaze proslulého) V. Moravce bývalý ministr financí Kalousek,“ napsal Paroubek.

Kalousek získal v letech 2008 a 2011 ocenění časopisu Emerging Markets pro ministra financí roku v oblasti rozvíjejících se evropských ekonomik. Nešlo tedy doslova o titul nejlepšího ministra financí světa.

Právě používání tohoto ocenění jako dokladu Kalouskových výsledků Paroubek napadá. „Je to vlastně nestoudné dělat z ministra financí, který během téměř osmi let svého ministerského působení nasekal dluhy ve výši 800 miliard korun. A ještě dokázal utratit 158 miliard korun rozpočtových rezerv, které v kase ministerstva financí, tedy v kase státu, nechala vláda pod mým vedením na krizové časy,“ tvrdí.


Bývalý premiér se následně vrací k reformě veřejných financí z roku 2007. „Pod jeho vedením byla provedena v roce 2007 tzv. reforma veřejných financí. Tato tak řečená reforma se zvrhla na pouhopouhou změnu daňového systému,“ píše. Podle Paroubka se tehdy na daních z příjmů právnických a fyzických osob „poztrácelo“ přibližně 80 miliard korun.

„Tato částka postupně bobtnala v dalších letech, až se dostala někdy ke konci života superhrubé mzdy v roce 2021 až na dobře 120, možná 150 miliard korun,“ uvádí Paroubek. Výpadek spojuje také s následným vývojem DPH.

„Miroslav Kalousek udělal také všechno pro to, aby vysoký výpadek, který vznikl zavedením superhrubé mzdy v příjmech státu, kompenzoval nárůstem výběru DPH. Proto byly tehdy zvýšeny sazby DPH z předchozích 5 % na potraviny a na další pro život důležité zboží a potřeby na 10 %,“ píše.


Ještě ostřeji hodnotí hospodaření státu v roce 2008, tedy po změnách, pro které používá vlastní označení „daňová deforma“. „Po provedení daňové deformy od 1. ledna 2008 došlo k výpadku daňových příjmů díky likvidaci progresivního zdanění. Jak jsem již uvedl, došlo také k tomu, aby oklamal českou veřejnost, udělal jednoduchý trik,“ píše.

„Chvíli pochopitelně trvalo, než byl odhalen skutečný schodek státního rozpočtu za rok 2008. Tedy prvního rozpočtu po zavedení Kalouskovy daňové deformy. Ten byl reálně 80 miliard Kč. To se ovšem nehodilo do krámu vládnoucí vládní koalici, zejména pak ministru financí Kalouskovi a premiéru Topolánkovi,“ tvrdí Paroubek.

Oficiálně přitom státní rozpočet za rok 2008 skončil schodkem 19,4 miliardy korun. Paroubek rozdíl vysvětluje právě použitím rozpočtových rezerv. „A tak zcela cynicky použili 60 miliard Kč z rozpočtových rezerv vytvořených sociálně demokratickou vládou na účetní snížení schodku na 20 miliard Kč. Použili tyto rezervy v roce slušného hospodářského růstu (!),“ napsal dále někdější premiér.


Do příběhu následně zatahuje také reklamní zakázku ministerstva financí. „Samozřejmě, že svoji roli v tom mohla sehrát také zakázka, kterou ministerstvo financí dalo časopisu Energy Market na reklamu České republiky v tomto časopisu,“ píše. Ocenění přitom uděloval časopis Emerging Markets.

Minulost pak staví proti dnešní Kalouskově kritice schodkového hospodaření. „Tedy ministr Kalousek i v době, kdy ekonomika České republiky ještě rostla, respektive její HDP rostlo, vygeneroval velmi vysoký schodek státního rozpočtu. Dnes se Kalousek pohoršuje nad rozhodnutím vlády Andreje Babiše spočívajícím v přijetí schodkového státního rozpočtu,“ píše Paroubek.

V závěru svou kritiku soustředí přímo na obraz, který podle něj kolem Kalouska vytváří Česká televize. „Zkrátka, Miroslav Kalousek sám sebe stylizuje do role hrdiny, jakéhosi ekonomického Einsteina. Tím opravdu, ale opravdu nebyl. Ale Česká televize jej prezentuje jako kvaziautoritu opírající se bázicky o kardinální lež o titulu nejlepšího ministra financí zemí emerging markets,“ uzavírá Jiří Paroubek.