Svátek má:
Pavlína
Politika
Forrest Gump odkrývá korupční systém kolem ukrajinské moci
Kauza zasahuje prezidentskou kancelář, státní banku i justici. Nová podezření otevírají otázku, jak hluboko pronikla síť kolem ukrajinské moci.
Vladimír Zelenskij, prezident Ukrajiny
31.srpen 2026 - 05:22
Ukrajinská protikorupční operace Forrest Gump se během několika dnů změnila z případu podezřelé legalizace 150 milionů hřiven v kauzu, která postupně zasahuje několik pater státu. Vyšetřování NABU a Specializované protikorupční prokuratury SAPO už nevede pouze k bývalé zástupkyni šéfa prezidentské kanceláře a představitelům státní Sense Bank. Nově se dostalo také k podnikateli, kterému vyšetřovatelé připisují neformální kontakty a vliv v justici.
Právě tento posun může být pro pochopení celé kauzy důležitější než jednotlivá jména. Pokud se podezření vyšetřovatelů podaří před soudem prokázat, nebude Forrest Gump a související větev Femida příběhem několika lidí, kteří se snažili získat nebo legalizovat peníze. Začne připomínat systém, v němž se politické kontakty, státní instituce, bankovní infrastruktura, podnikatelské zájmy a údajný vliv na justici vzájemně doplňovaly.
NABU a SAPO oznámily operaci 19. srpna. Podle vyšetřovatelů skupina zorganizovala legalizaci 150 milionů hřiven v hotovosti prostřednictvím účtů kontrolovaných společností. Peníze měly následně posloužit k zaplacení kauce za člověka stíhaného v předchozí rozsáhlé operaci Midas. Ukrajinská média jej identifikovala jako bývalého ministra energetiky a spravedlnosti Hermana Haluščenka.
Tady je první podstatný rozdíl oproti běžné korupční aféře. Nejde jen o podezření, že někdo získával nelegální peníze. Vyšetřovací verze popisuje mechanismus, který měl být schopen dostat peníze pocházející podle NABU z trestné činnosti do legálního finančního systému a použít je k zaplacení kauce za člověka stíhaného v jiné velké korupční kauze. Forrest Gump tak není od operace Midas oddělen. Podle samotných vyšetřovatelů na ni bezprostředně navazuje.
Sense Bank už není jen bankovní problém
V centru případu stojí státní Sense Bank. NABU tvrdí, že organizátoři získali počátkem června 2026 nad bankou faktickou kontrolu a následně ji společně s účty kontrolovaných společností využili k legalizaci 150 milionů hřiven.
To je mimořádně závažné tvrzení. Sense Bank není soukromou finanční institucí, jejíž vlastník může jednoduše nést odpovědnost za vlastní management. Banka byla v roce 2023 znárodněna a patří ukrajinskému státu.
Reakce centrální banky navíc ukazuje, že informace zveřejněné NABU nebyly regulátorem považovány za bezvýznamné. Národní banka Ukrajiny dospěla k závěru, že předseda dozorčí rady Sense Bank Mykola Hladyšenko nesplňuje zákonné požadavky nezávislosti, a požadovala ukončení jeho mandátu. Regulátor současně otevřel řízení, v němž posuzuje způsobilost celé dozorčí rady.
Guvernér Národní banky Andrij Pyšnyj navíc uvedl, že zveřejněné materiály poskytují důvod domnívat se, že Hladyšenkovo předchozí odstoupení od výkonu pravomocí mohlo být pouze formální a že ve skutečnosti dál ovlivňoval činnost banky.
Centrální banka následně zahájila mimořádnou kontrolu Sense Bank a kontroly rozšířila také na další banky, které obsluhovaly klienty skládající kauce u Vysokého protikorupčního soudu HACC. Regulátor prověřuje především dodržování pravidel finančního monitoringu.
Tím se otázka výrazně rozšiřuje. Pokud byly desítky či stovky milionů hřiven používány jako kauce za osoby stíhané ve velkých korupčních případech, nestačí zkoumat pouze to, kdo peníze fyzicky přinesl. Je třeba zjistit jejich skutečný původ, způsob legalizace a především to, zda bankovní kontrolní mechanismy selhaly náhodně, nebo byly obcházeny vědomě.
Pokud by se před soudem prokázalo, že státní banka byla personálně či fakticky ovlivněna tak, aby sloužila potřebám určité politicko-obchodní skupiny, přestává být přiměřeným označením slovo korupce. V politologii se pro podobné procesy používá pojem state capture, tedy zachycení části státu soukromými zájmy.
Nové podezření míří také k vlivu na soudy
Dosud nejvýznamnější nový posun přišel 28. srpna. NABU a SAPO oznámily rozšíření okruhu podezřelých o vlivného podnikatele a bývalého člena Dněpropetrovské oblastní rady. Ukrainska Pravda jej s odkazem na své zdroje v orgánech činných v trestním řízení identifikovala jako podnikatele Vasyla Astiona.
Podle vyšetřovatelů jej vedoucí představitelé zločinecké organizace zapojili právě proto, aby využili jeho neformální kontakty a vliv v justici. NABU tvrdí, že měl pomáhat zajišťovat rozhodnutí hospodářských soudů ve prospěch společností či osob spojených se skupinou.
Vyšetřovatelé jej současně spojují s raiderským převzetím dvou společností s aktivy v hodnotě 248 milionů hřiven. Tato část případu patří do související operace Femida. Astion je podle NABU spojován také s legalizací peněz, které byly nakonec použity jako kauce za obviněného v případu Midas.
To je mimořádně závažný posun. Dosud bylo možné celý případ interpretovat především jako propojení politického prostředí s bankovními a podnikatelskými strukturami. Jestliže se však prokáže také schopnost skupiny využívat neformální vliv k získávání potřebných soudních rozhodnutí, dostává případ podstatně hlubší rozměr.
Právě zde začíná být hypotéza možného state capture skutečně relevantní. Takový systém totiž nepotřebuje ovládnout celý stát. Stačí mít správného člověka v bance, přístup k úředníkovi na ministerstvu, politické kontakty a možnost ovlivnit rozhodnutí, které nakonec celé operaci poskytne zdání legality.
Je nutné zdůraznit, že jde o konstrukci vyšetřovatelů. Astion je podezřelý, nikoli odsouzený, a jeho případná vina musí být prokázána před soudem. Právě rozsah a charakter podezření jsou však tím, co činí celý případ politicky tak výbušným.
Problém se stále přibližuje prezidentské kanceláři
Nejcitlivější politickou částí případu zůstává prezidentská kancelář. Mezi lidmi, kterým bylo oznámeno podezření, je bývalá zástupkyně šéfa prezidentské kanceláře Iryna Mudra. Nebyla přitom bezvýznamnou administrativní pracovnicí. Patřila k lidem, kteří zastupovali Ukrajinu v citlivých otázkách reparací, odpovědnosti Ruska a využití zmrazených ruských aktiv.
Politický problém ale sahá ještě výš. V materiálech a odposleších kolem Forrest Gump se podle ukrajinských médií objevují zmínky o osobě označované jako „Kyrylo“ či „Kyrylo Oleksijovyč“. Média tuto osobu spojují se současným šéfem prezidentské kanceláře Kyrylem Budanovem a uvádějí, že jeho jméno se objevuje v různých etapách příběhu kolem shánění peněz na Haluščenkovu kauci.
Budanov k 30. srpnu není veřejně veden mezi podezřelými ani obviněnými v operaci Forrest Gump. To je zásadní právní skutečnost. Sám 27. srpna reagoval na informace o svém údajném výskytu v nahrávkách tím, že otázku, kdo je kde zmiňován, má vyřešit soud. Potvrdil také, že s Mudrou po jejím odvolání komunikoval. O den později označil boj proti korupci za problém číslo jedna pro ukrajinskou společnost a znovu zdůraznil, že konečné závěry musí učinit soud.
To je z hlediska presumpce neviny správné. Politický problém prezidentské kanceláře tím ale nemizí. Jestliže je její bývalá vysoká představitelka podezřelá v rozsáhlém případu a jméno současného šéfa kanceláře se objevuje v mediálně zveřejněných interpretacích vyšetřovacích nahrávek, nelze už celou věc jednoduše redukovat na několik lidí vzdálených centru moci.
Stejně tak by ale bylo chybou tvrdit, že Forrest Gump dokazuje Budanovovu korupci. Nedokazuje. Dosud zveřejněné skutečnosti rovněž nedokazují osobní trestní odpovědnost prezidenta Vladimira Zelenského. Politická odpovědnost je však jiná otázka než odpovědnost trestní.
Jedna kauza může být selháním jednotlivce. Druhá může být náhodou. Jakmile se však v několika navazujících vyšetřováních objevují vysocí představitelé prezidentského okolí, politici, podnikatelé, vedení státní banky a nyní podle NABU také člověk využívaný pro svůj neformální vliv v justici, začíná být vysvětlení založené pouze na izolovaných osobních selháních stále méně přesvědčivé.
Forrest Gump dnes ještě nedokazuje, že ukrajinský stát ovládla jedna korupční skupina. Vyšetřování není ukončeno a o vině jednotlivých podezřelých musí rozhodnout soud.
Obraz, který předkládají NABU a SAPO, je ale po událostech posledních dnů podstatně vážnější. Midas, legalizace 150 milionů hřiven, lidé z prezidentské kanceláře, Sense Bank, další prověřované bankovní operace, podnikatelské struktury, nepřátelské převzetí majetku a nyní také podezření na využívání neformálního vlivu v justici už nevypadají jako náhodně rozeseté body. Začínají vytvářet obraz možné sítě.
Právě proto dnes není nejdůležitější otázkou, kdo si vzal kolik peněz. Mnohem závažnější je zjistit, zda se kolem ukrajinské politické moci nevytvořil systém schopný využívat jednotlivé části státu ve prospěch svých členů a následně jim pomáhat ve chvíli, kdy začali být vyšetřováni.
Pokud NABU a SAPO tuto konstrukci před soudem prokážou, nebude Forrest Gump jen další ukrajinskou korupční aférou. Bude to případ, který ukáže, jak hluboko během války dokázaly soukromé mocenské vazby proniknout do institucí státu.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: timenews)
Zdroje: 1. NABU a SAPO: Forrest Gump a legalizace 150 milionů hřiven; 2. HACC Decided: Forrest Gump, Sense Bank a vazba na Midas; 3. Ukrainska Pravda: nové podezření Vasylu Astionovi; 4. Ukrainska Pravda: zásah Národní banky vůči vedení Sense Bank; 5. LB.ua: Budanov reaguje na zmínky svého jména v kauze
KOMENTÁŘ: Petr Sak



















