Svátek má: Štěpánka

Politika

Velikost textu:

Kuba se zastal voličů ANO. Kritizuje i současnou opozici

Kuba se zastal voličů ANO. Kritizuje i současnou opozici

Jihočeský hejtman Martin Kuba zpochybňuje některé kroky ANO, ale odmítá urážení jeho voličů. Ve sporu o koncesionářské poplatky kritizuje politické střety, které podle něj posilují SPD a Motoristy.

Martin Kuba, jihočeský hejtman
31.říjen 2026 - 07:05

Hnutí ANO kdysi vstupovalo do politiky s heslem „Aby se za nás děti nestyděly“. Jihočeský hejtman a předseda strany Naše Česko Martin Kuba nyní tento slogan obrátil proti současnému počínání hnutí Andreje Babiše. Podle něj se za některé jeho kroky mohou stydět nejen vlastní politici, ale také část voličů. Kuba však současně odmítá, aby se kritika ANO měnila v útoky na lidi, kteří mu dali hlas. A výhrady má také k části současné opozice.

„U zrodu hnutí ANO stály billboardy s heslem ‚Aby se za nás děti nestyděly‘. Dnes to začíná vypadat, že se za některé kroky hnutí stydí vlastní poslanci i zastupitelé. Studenti vyhlašují stávku a možná se začíná stydět i část voličů ANO,“ napsal Kuba na Facebooku.

Zatímco politické spory často stavějí příznivce jednotlivých stran proti sobě, Kuba upozorňuje na rozdíl mezi rozhodnutím volit ANO a podporou jeho politických partnerů. Zkušenosti ze setkávání s lidmi v jižních Čechách jej podle jeho slov vedou k přesvědčení, že mnozí Babišovi voliči by SPD ani Motoristy nikdy nepodpořili.

„Ti přitom nevolili SPD ani Motoristy. A řada z nich by je nikdy nevolila. Nejsou to žádní hlupáci. Když se s nimi potkávám u nás v kraji, jsou to obyčejní lidé, kteří prostě nefandí stranám současné opozice. Lidé, kteří žijí své životy, mají respekt k našemu státu a chtějí, aby fungoval. Andrej Babiš v nich dokázal vytvořit představu, že pod vedením jeho týmu fungovat bude. Můžeme si o tom myslet cokoli, ale taková je realita,“ uvedl jihočeský hejtman.

Právě neschopnost respektovat odlišné politické preference považuje za jeden z problémů současné veřejné debaty. Kuba odmítá nálepkování voličů i politiků ANO a upozorňuje, že vyhrocené postoje uzavírají společnost do táborů, mezi nimiž je stále obtížnější hledat společnou řeč.

„Nikdy jsem nebyl zastáncem urážení těchto lidí ani nálepkování všech politiků ANO jako členů nějaké sekty, jak to často slýcháme od části současné opozice. Vždy jsem tvrdil, že nekonečné střety a vyhrocené postoje ničemu nepomáhají. Naopak nás uzamykají v politických blocích, které nám brání hledat kompromisy a skutečná řešení problémů důležitých pro budoucnost naší země,“ zdůraznil Kuba.


Politické soupeření podle něj navíc odvádí pozornost od otázek, které budou rozhodovat o budoucnosti Česka. Místo dlouhodobých řešení se veřejný prostor zaplňuje osobními konflikty, jejichž důsledky nakonec dopadnou na všechny.

„Lidé jsou unaveni nekonečnými osobními spory, vzájemným osočováním a politickým divadlem. A zatímco se politici přou o to, kdo koho porazí, nikomu se příliš nechce řešit otázky, které skutečně rozhodnou o tom, jak bude Česko vypadat za dvacet let. Paradoxní je, že důsledky této neschopnosti nakonec zaplatíme všichni, bez ohledu na to, koho volíme,“ napsal hejtman.

Právě na pozadí této kritiky se věnuje sporu o koncesionářské poplatky. Ačkoli odmítá způsob, jakým se politický konflikt vyhrocuje, samotnou diskusi o změně financování veřejnoprávních médií považuje za oprávněnou. Podstatné podle něj je, aby případná změna obsahovala dostatečné záruky a neohrozila fungování médií.

„Debata o koncesionářských poplatcích je legitimní. Koneckonců to je specifická ‚forma daně‘, kdy vám stát prostě určuje, že ji musíte platit. Pokud by počáteční změna byla nastavena tak, aby nebyla pro média z roku na rok likvidační, pokud by změna systému financování vyžadovala ústavní většinu a byla nastavena rozumná valorizace, pak je taková debata naprosto v pořádku,“ vysvětlil Kuba.

Za podstatnou však považuje také ekonomickou stránku případného přesunu financování médií na státní rozpočet. Vláda podle něj plánuje na rok 2027 vysoký deficit a další miliardové výdaje by v takové situaci nebyly rozumné. Svou výhradu přitom výslovně odděluje od otázky svobody médií.

„Zůstává pak zásadní otázka: Má smysl zatěžovat státní rozpočet dalšími přibližně devíti miliardami korun ve chvíli, kdy vláda plánuje na rok 2027 tak obrovský deficit? Já budu vždy tvrdit, že nikoli, ale to je o ekonomice, ne o svobodě medií,“ upozornil jihočeský hejtman.


Tím ovšem jeho argumentace nekončí. Kuba zpochybňuje představu, že financování ze státního rozpočtu samo o sobě znamená politickou závislost. Připomíná, že o podobném modelu v minulosti uvažovaly i jiné strany, a poukazuje na státní instituce, jejichž nezávislost se automaticky nezpochybňuje jen proto, že jsou placeny z veřejných peněz.

„Současně ale považuji za příliš zjednodušující tvrzení, že všechno, co je financováno ze státního rozpočtu, je automaticky pod politickou kontrolou. Historicky o financování médií ze státního rozpočtu uvažovaly i ODS a Piráti. Státní zástupci jsou rovněž placeni ze státního rozpočtu, a přesto nikdo automaticky nezpochybňuje jejich nezávislost,“ uvedl Kuba.

Otázku politického vlivu na veřejnoprávní média proto spojuje také s personálním obsazováním mediálních rad. A v této souvislosti připomíná, že důvěře v jejich nezávislost podle něj neprospěla ani některá rozhodnutí politiků, kteří dnes tvoří opozici.

„Politický vliv na média se navíc dosud realizoval především prostřednictvím volby členů mediálních rad. A tady je třeba si přiznat, že ani současná opozice se v době své vlády nedokázala vždy vypořádat s personálními otázkami, které důvěře v nezávislost médií příliš neprospívaly,“ poznamenal hejtman.

Spor o poplatky tak podle Kuby ukazuje mnohem širší problém. Politické strany se stále častěji soustředí na vzájemné porážky místo hledání přijatelných řešení. A právě z takového prostředí mohou podle něj těžit SPD a Motoristé, jejichž rostoucí vliv považuje za riziko pro českou demokracii.


„Právě neschopnost vést věcnou debatu a hledat rozumná řešení nakonec nahrává stranám, jako jsou SPD a Motoristé. Těm, které dokážou svůj politický potenciál stavět především na kulturních válkách, konfliktech a rozdělování společnosti. A jejichž rostoucí vliv může představovat skutečné riziko pro naši demokracii. Hlasování o poplatcích v hodině mezi psem a vlkem je toho jen důkazem a likviduje důvěru mezi politikou a občany. A to je ta největší a čím dál hůř opravitelná škoda,“ varoval Kuba.

Nedůvěra mezi politikou a občany je také jedním z důvodů, jimiž Kuba vysvětluje vznik své strany Naše Česko. Její smysl nevidí v budování dalšího nesmiřitelného politického tábora, ale ve snaze vrátit do veřejné debaty věcnost, odpovědnost a respekt.

„I proto jsem chtěl, aby vzniklo Naše Česko. Abychom nabízeli jiný přístup k politice. Abychom se snažili hledat rozumná řešení, spojovat místo rozdělování a vracet do veřejného prostoru věcnost, odpovědnost a respekt. Ne proto, abychom byli proti jedné nebo druhé politické partě, ale proto, abychom dokázali hledat to, co je dobré pro Českou republiku,“ vysvětlil předseda Našeho Česka.

Celý příspěvek nakonec uzavírá stejnou myšlenkou, kterou jej otevřel. Někdejší heslo ANO podle něj nemá být měřítkem pouze pro jednu politickou stranu. Odpovědnost za podobu země, kterou převezmou další generace, se týká všech.

„A možná právě to bychom si měli připomenout v těchto dnech, kdy slavíme výročí vzniku našeho státu a blíží se 17. listopad. Původní heslo ANO ‚aby se za nás děti nestyděly‘ by totiž mělo platit pro každého z nás. Bez ohledu na politickou příslušnost. Tohle totiž není souboj jedné politické skupiny proti druhé. Je to otázka toho, jakou zemi chceme předat našim dětem. Protože pokud se z politiky stane jen nekonečný souboj, ve kterém vítězí ti nejhlasitější a nejradikálnější, prohrajeme nakonec všichni,“ uzavřel Martin Kuba.

(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: jtv)



Souhlasíte s tvrzením prezidenta Petra Pavla, že kapitulace Ukrajiny by měla dalekosáhlé důsledky?