Praha rychle roste, připravuje nové čtvrti pro desítky tisíc obyvatel a současně drží mimořádně vysoké finanční rezervy. Přesto její vlastní Institut plánování a rozvoje (IPR) upozorňuje, že sportovní infrastruktura nebude bez nových investic stačit. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný proto otevřel téma, které se dlouhá léta odsouvalo – rostoucí investiční dluh metropole ve sportu.

Nejde jen o politickou kritiku současného vedení Prahy. IPR eviduje 799 sportovních areálů včetně školních, z toho 474 neškolních. Pokud by se infrastruktura nerozšiřovala, při zachování dnešní úrovně vybavenosti by už v roce 2030 chybělo přibližně 29 sportovních areálů a v roce 2050 dokonce 104, z toho tři s plaveckým bazénem. Na jeden neškolní areál dnes připadá zhruba 2,9 tisíce obyvatel, do roku 2050 by počet vzrostl na přibližně 3,5 tisíce.

Byty přibývají, sportovní kapacity zaostávají

Praha přitom stojí před rozsáhlou bytovou výstavbou. Jen na Nákladovém nádraží Žižkov má vzniknout nová čtvrť až pro 20 tisíc lidí. Bubny–Zátory mají nabídnout přibližně 11 tisíc bytů pro 25 tisíc obyvatel. Město správně plánuje školy, dopravu, parky a další veřejnou vybavenost, výrazné nové sportovní kapacity však v hlavních přehledech těchto projektů nepatří mezi dominantní prvky.


Nedostatek není jen budoucí prognózou. Na Černém Mostě, Spořilově a sídlišti Ďáblice připadá podle IPR více než deset tisíc obyvatel na jeden neškolní sportovní areál. Petřiny a Harfa–Hloubětín mají populačně významná území bez neškolního sportovního areálu. Ve východních Modřanech, Horních Měcholupech a Hrdlořezích žije více než polovina obyvatel mimo patnáctiminutovou pěší dostupnost takového zařízení.

Praha přitom bude dál růst. Základní prognóza IPR počítá do roku 2050 přibližně s 1,66 milionu obyvatel, nejvyšší sledovaný scénář až s 1,97 milionu. Čím více lidí bude ve městě bydlet, tím větší tlak vznikne na bazény, tělocvičny, atletické areály, ledové plochy i zařízení pro každodenní sport.

Peníze Praha má, problém je dostat je do staveb

Nejostřejší část Šťastného kritiky míří na finance. Podle údajů, které 17. srpna prezentovala ministryně financí Alena Schillerová, měla Praha na účtech přibližně 205 miliard korun. Za posledních šest let vyčíslila ministerská analýza nevyužitý investiční potenciál hlavního města na 114 miliard korun. Tyto peníze samozřejmě nejsou automaticky volným balíkem určeným pro sport, údaje však ukazují mimořádně silnou finanční pozici metropole a současně dlouhodobý problém s realizací připravovaných investic.


Šťastný navíc ve své analýze uvádí, že v letech 2022 až 2025 připadlo v zahrnutých investičních programech Národní sportovní agentury na projekty v Praze 143 korun na obyvatele, zatímco mimo Prahu činil průměr 428 korun. Jde o konkrétně vymezené programy NSA, nikoli o celkové investice jednotlivých krajů do sportu. I tak podle ministra Praha v této části investiční podpory skončila mezi kraji poslední.

Zde je podstata problému. Nejde jen o to, kolik má město peněz na účtech. Rozhodující je, kolik připravených projektů dokáže skutečně převést od studie přes stavební povolení až k otevřenému sportovišti. Praha může plánovat další desetitisíce bytů, ale pokud vedle nich nevzniknou také haly, bazény, hřiště a další kapacity, investiční dluh se pouze přesune na další generaci.

Strahov a Štvanice ukážou, zda se Praha skutečně pohne

Šťastný proto představil konkrétní investiční rámec. Strahov by se podle něj neměl proměnit v další velkou diváckou arénu, ale ve sportovní kampus s atletickým oválem, tréninkovými halami, víceúčelovými plochami a zázemím pro vrcholový, výkonnostní a mládežnický sport.

Na Štvanici navrhuje návrat ledové plochy, zachování tenisové tradice a další sportovní rozvoj ostrova včetně možnosti multifunkční haly pro míčové sporty. Další prioritou jsou bazény. IPR odhaduje, že do roku 2050 budou pro zachování dnešní úrovně vybavenosti potřeba nejméně tři další sportovní areály s bazénem.


Samotný seznam projektů ale nestačí. Praha už v minulosti představila řadu investičních záměrů, jejichž příprava se táhla roky. Tentokrát bude rozhodovat, zda vznikne skutečný desetiletý investiční plán s pozemky, harmonogramem, náklady, provozovatelem a jasným rozdělením financování mezi stát, město a městské části.

Hlavní město už nemůže tvrdit, že nezná rozsah problému. Má vlastní data o budoucím nedostatku sportovišť, zná nejhůře vybavené lokality a ví, že počet obyvatel bude dál růst. Zároveň disponuje finančními rezervami, které jsou v českých podmínkách mimořádné.

Praha potřebuje nové byty. Stejně vážně ale musí začít řešit, co budou dělat lidé, kteří v nových čtvrtích budou žít. Město složené pouze z bytů, kanceláří, silnic a parků není úplným městem. Bez míst pro pravidelný pohyb a sport se dnešní úspora na investicích snadno promění v podstatně dražší problém budoucnosti.



Zdroje: 1. IPR Praha – Sportovní areály a jejich dostupnost⁠; 2. Prognóza sportovní infrastruktury do roku 2050⁠; 3. Prognóza obyvatel a veřejné vybavenosti⁠; 4. Vývoj počtu obyvatel Prahy do roku 2050⁠; 5. Praha – Nákladové nádraží Žižkov a nová čtvrť pro 20 tisíc obyvatel⁠; 6. IPR Praha – Bubny–Zátory⁠; 7. Praha – Program podpory sportu a tělovýchovy pro rok 2026⁠; 8. Vláda ČR – Tisková konference po jednání vlády 17. srpna 2026⁠