Politika

Velikost textu:

Tejc hájí trestní odpovědnost od 13 let. Někdo musí být první

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc hájí snížení trestní odpovědnosti u nejzávažnějších činů. To, že by Česko bylo mezi sousedy první, podle něj neznamená, že jde o nesprávný krok.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti

8.srpen 2026 - 07:05

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc hájí svůj návrh na snížení hranice trestní odpovědnosti u vybraných nejzávažnějších násilných trestných činů na 13 let. Reagoval na debatu, kterou vyvolal také článek Novinek upozorňující, že by se Česká republika přijetím jeho návrhu vydala mezi sousedními státy vlastní cestou. Samotnou skutečnost, že by Česko bylo první zemí ve svém bezprostředním okolí s podobnou úpravou, však ministr nepovažuje za argument proti navrhované změně.

„To, že bychom byli první mezi sousedními zeměmi, samo o sobě neznamená, že je tento krok nesprávný. Pokud je změna potřebná a přispěje k lepší ochraně společnosti, neměli bychom se jí obávat,“ uvedl Tejc.

Ochranu společnosti staví ministr do středu své argumentace. Případná změna by se podle něj neměla posuzovat především podle toho, zda už stejnou cestou postupují okolní země, ale podle její potřebnosti a schopnosti reagovat na nejzávažnější násilné jednání nezletilých. Tejc připouští, že by Česká republika v této otázce mohla postupovat dříve než její sousedé. Ani to však podle něj není důvodem od změny ustupovat a nevylučuje, že by český krok mohl později následovat někdo další.

„Někdo musí udělat první krok a je možné, že nás další státy budou následovat,“ zdůraznil ministr spravedlnosti.

Tejcův návrh přitom nepočítá s plošným snížením současné patnáctileté hranice trestní odpovědnosti na třináct let u veškeré kriminality. Nižší hranice by se měla vztahovat pouze na vybrané nejzávažnější násilné trestné činy, zatímco u ostatních činů by současná věková hranice zůstala zachována. V dřívější debatě o návrhu ministr argumentoval mimo jiné tím, že děti v tomto věku podle něj dokážou rozpoznat závažnost jednání, jakým je například vražda.

Podle údajů, kterými Tejc svůj návrh zdůvodňuje, připadá přibližně 60 procent násilných trestných činů spáchaných dětmi mladšími 15 let právě na třináctileté a čtrnáctileté. Tejc přitom svou argumentaci nestaví pouze na počtu případů, ale upozorňuje také na jejich závažnost, agresivitu a brutalitu.

Navrhovaná věková hranice otevřela také otázku, jak by česká úprava vypadala ve srovnání s okolními státy. Novinky svůj článek věnovaný návrhu uvedly titulkem „Tejcův návrh trestní odpovědnosti by z Česka udělal mezi sousedy unikát“. Tejc na toto srovnání reaguje tím, že prvenství České republiky podle něj samo o sobě nic nevypovídá o správnosti či nesprávnosti navrhovaného opatření.

Debata o hranici trestní odpovědnosti navíc podle ministra není pouze českou záležitostí. Připomíná, že možnost jejího snížení se diskutuje také v jiných evropských zemích a konkrétně upozorňuje na Švédsko.

„Ostatně debata o snížení hranice trestní odpovědnosti probíhá i v jiných evropských zemích, například ve Švédsku,“ připomněl Tejc.

Česká republika by sice podle srovnání se sousedními státy mohla být první, pro Tejce však zůstává podstatné především to, zda navrhovaná změna přispěje k lepší ochraně společnosti.

O Tejcově návrhu se současně vede odborná debata. Dětský ombudsman Martin Beneš v článku Novinek upozornil, že český systém už dnes umožňuje u nejzávažnějších případů uložit dětem od 12 let ochrannou výchovu, a větší význam přikládá prevenci. Odlišný pohled představila dětská psycholožka a někdejší dlouholetá soudní znalkyně Ludmila Mrkvicová, která snížení hranice podporuje a připustila by podle svého vyjádření dokonce věk 12 let. Spor se tak netýká pouze konkrétní hranice třinácti let, ale také samotné otázky, zda má stát na mimořádně závažné násilí nezletilých reagovat změnou trestní odpovědnosti, nebo především jinými nástroji.

Psali jsme: Podmínka za útok Ukrajince molotovem nadzvedla politiky ze židle

Tejc už dříve avizoval, že k problematice nechal zpracovat analýzu, kterou chce představit veřejnosti a následně předložit poslancům. Počítá přitom s politickou i odbornou diskusí a podle svých dřívějších vyjádření neočekává, že by postoje k návrhu jednoduše kopírovaly rozdělení na vládu a opozici. Rozdílné názory se podle něj mohou objevit také uvnitř jednotlivých politických stran.

O dalším osudu návrhu se nyní rozhodne především v Parlamentu. Tejc svou aktuální reakci uzavírá připomenutím, že českou debatu teprve čeká její rozhodující politická fáze. „Nyní nás čeká debata v našem parlamentu,“ uvedl ministr spravedlnosti.

(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: facebook)