Evropa se vrací k opatřením, která měla po energetické krizi roku 2022 patřit minulosti. Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen v dopise ministrům členských států otevřeně napsal, že Evropská unie čelí „cenové krizi spojené s krizí dodávek“, a vyzval vlády, aby zvážily další snižování spotřeby plynu a elektřiny.

Na stole jsou opatření známá z předchozí krize: omezení teploty ve veřejných budovách, zákaz venkovního vytápění nebo vypínání nepotřebného veřejného osvětlení. Nejde zatím o povinné příděly ani omezení spotřeby domácností. Samotný fakt, že Brusel před začátkem topné sezony znovu sahá po krizovém slovníku, však ukazuje, jak rychle se evropská energetická situace změnila.

Evropské zásobníky byly 25. září naplněny zhruba ze 70 procent, tedy přibližně o 12 procentních bodů méně než před rokem. Současně prudce rostou náklady. Hodnota dovozu ropy do EU ve druhém čtvrtletí meziročně výrazně vzrostla, přestože dovezený objem zůstal prakticky stabilní. Ceny pohonných hmot byly v srpnu meziročně vyšší o 23,8 procenta.

Brusel mluví o krizi, plyn přitom zatím nechybí

Je však nutné oddělit dvě věci. Evropě nyní fyzicky plyn nechybí. Gas Coordination Group Evropské komise 25. září znovu potvrdila, že dodávky do EU zůstávají stabilní a že není bezprostředně ohroženo zásobování chráněných zákazníků, především domácností a základních služeb. Brusel tedy nevaruje před tím, že by během několika dnů přestal proudit plyn. Varuje před jeho cenou a před rizikem dalšího utažení globálního trhu.

Evropa je totiž přes veškerou diverzifikaci stále masivně závislá na dovozu. Více než 80 procent plynu a přes 95 procent ropy spotřebované v EU pochází ze zahraničí. Unie sice výrazně snížila závislost na Rusku, vybudovala nové LNG terminály a zvýšila počet dodavatelů, ale základní problém nezmizel. Evropa stále nakupuje obrovské množství energie na světovém trhu.

Tento trh zasáhl konflikt s Íránem a omezení dopravy Hormuzským průlivem. Touto trasou za normálních podmínek prochází přibližně pětina světového obchodu s ropou a LNG. Evropa proto už nepotřebuje uzavřený ruský plynovod, aby dostala energetický šok. Stačí problém na druhém konci světa.

Německo má zásobníky jen něco přes polovinu

Rozdíly uvnitř Unie jsou navíc značné. Podle Gas Infrastructure Europe byly české zásobníky k 25. září naplněny na 75,29 procenta. Německo mělo 57,02 procenta a Slovensko 53,53 procenta. Naopak Polsko bylo na 98,63 procenta.

Česká republika tedy není v bezprostředně nebezpečné situaci. Ani tři čtvrtiny naplněných zásobníků ale nejsou izolovanou ochranou před evropskou cenou. Český trh je propojený s Německem i zbytkem Unie a dražší plyn se postupně promítá do ceny elektřiny, průmyslové výroby, vytápění i inflace.

Brusel proto nechce čekat na okamžik, kdy začne plyn skutečně chybět. Omezení spotřeby má snížit tlak na zásobníky a zabránit tomu, aby členské státy musely před zimou nakupovat LNG za jakoukoli cenu. Evropa se tím ale po čtyřech letech dostává do nepříjemně známé situace. V roce 2022 se občanům vysvětlovalo, že je nutné šetřit kvůli ruskému plynu. V roce 2026 se stejný nástroj vrací kvůli světovým cenám a konfliktu na Blízkém východě.

Dodavatelé se změnili, závislost zůstala

Evropská unie od roku 2022 udělala v energetice zásadní změny. Podíl ruského plynu na evropském dovozu prudce klesl, LNG kapacita se výrazně zvýšila a spotřeba plynu se proti předkrizovým rokům snížila. Evropa je dnes nepochybně schopnější zvládnout výpadek jednoho dodavatele. To ale není totéž jako energetická nezávislost.

Brusel sám uvádí, že více než polovina energie spotřebované v EU stále pochází z dovážených fosilních paliv. V roce 2025 zaplatila Unie za dovoz energetických produktů stovky miliard eur. Jakmile cena ropy nebo plynu na světových trzích prudce vzroste, účet okamžitě přichází do Evropy.

Psali jsme: Éra levného dluhu končí. Trhy vystavují vládám účet

Pro průmysl navíc není rozhodující jen to, zda bude plyn fyzicky k dispozici. Výroba může začít ztrácet konkurenceschopnost mnohem dříve. Energeticky náročná továrna nemusí čekat na prázdný zásobník, stačí cena, při níž se výroba přestane vyplácet. V tom spočívá skutečná slabina současné evropské energetiky. Po krizi roku 2022 se podařilo odstranit velkou část závislosti na jednom dodavateli, nikoli závislost na dovozu jako takovém.

Evropa změnila potrubí, LNG terminály i země, od kterých nakupuje. Nedokázala však odstranit skutečnost, že její průmysl, doprava i domácnosti stále reagují na konflikty tisíce kilometrů od evropských hranic. A když ceny vystřelí vzhůru, Brusel znovu sahá po stejném nástroji jako před čtyřmi lety: spotřebujte méně.

                                                                                                                           (Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)

Zdroje 1. Reuters – EU varuje před energetickou cenovou krizí a žádá státy, aby zvážily omezení spotřeby⁠; 2. Evropská komise – Gas Coordination Group pokračuje v přípravách na zimu⁠; 3. Gas Infrastructure Europe – stav evropských zásobníků plynu⁠; 4. Evropská komise – REPowerEU čtyři roky poté⁠; 5. Evropská komise a Eurostat – vývoj cen pohonných hmot a dovozu ropy v EU⁠