Čína našla další místo, kde může Západ tvrdě pocítit svou průmyslovou závislost. Tentokrát nejde o čipy, baterie ani elektromobily, ale o nenápadný kov, jehož světová spotřeba se počítá v nesrovnatelně menších objemech. Yttrium je však obtížně nahraditelné a používá se mimo jiné v tepelně odolných povlacích turbín proudových motorů, energetických zařízení a v technologiích potřebných při výrobě polovodičů.

Problém už není teoretický. Američtí a japonští vládní představitelé se 10. září společně se zástupci průmyslu sešli na jednání svolaném americkou administrativou. Podle dokumentu, který získal Reuters, byly hlavním tématem vznikající překážky v dodavatelských řetězcích permanentních magnetů a yttria. Jednání na vysoké úrovni vedlo americké ministerstvo energetiky za účasti japonského ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu.

Peking nemusí vývoz úplně zakázat. Stačí licenční režim, v němž rozhoduje, komu, kdy a v jakém množství bude strategický materiál povolen vyvézt. Čínské velvyslanectví v USA tvrdí, že tato opatření jsou zákonná, odpovídají mezinárodní praxi a Čína usiluje o stabilitu světových dodavatelských řetězců. Výsledky však ukazují, jak silnou páku tento systém Pekingu dává.

Stačí několik tun a výroba se může zastavit

Čína zavedla nový licenční režim pro yttrium a další kritické materiály v dubnu 2025 v reakci na americká cla. Přestože později došlo k politické dohodě o obnovení dodávek, tok suroviny zůstává nepravidelný.


To ukazuje skutečnou sílu kritických surovin. Yttria není zapotřebí obrovské množství, ale chybějící kilogramy či tuny mohou ohrozit produkci zařízení s mnohonásobně vyšší hodnotou. Bez vhodného materiálu není možné jednoduše dokončit proudový motor nebo jinou technologicky náročnou součást.

Americká závislost je přitom mimořádná. US Geological Survey uvádí u yttria stoprocentní čistou dovozní závislost Spojených států. V letech 2021 až 2024 pocházelo přibližně 70 procent přímého amerického dovozu yttriových materiálů z Číny. Ještě významnější je skutečnost, že téměř všechny dovezené sloučeniny a kovové yttrium pocházely z koncentrátů zpracovaných v Číně. Jinými slovy, ani dovoz vedený přes třetí zemi nemusí znamenat skutečnou nezávislost na čínském zpracovatelském řetězci.

Japonsko zjišťuje, jak vypadá závislost v praxi

Ještě větší tlak pocítilo Japonsko. Čínské dodávky kontrolovaných kovů do země prudce klesly po zhoršení vztahů Pekingu a Tokia kvůli Tchaj-wanu. V červnu nedorazilo podle čínských celních údajů do Japonska žádné yttrium, terbium, dysprosium ani gallium spadající do sledovaných kategorií.

Dopad už pronikl do firemních výsledků a varování investorům. Více než dvě třetiny z téměř dvou set oznámení japonských společností burze v Tokiu, která v květnu a červnu zmiňovala vzácné zeminy, uvedly, že exportní kontroly jejich podnikání poškozují nebo jej mohou poškodit.


Západ proto začíná hledat náhrady způsobem, který ještě před několika lety vypadal jako technologický krok zpět. Dodavatelé leteckého průmyslu testují starší typy tepelných povlaků ze 70. a 80. let. Kanadská Národní výzkumná rada zkoumá keramické alternativy a evropská společnost Oerlikon Metco vyvíjí povlaky bez vzácných zemin. Nejde o návrat ke starším technologiím z nostalgie. Jde o nouzové hledání materiálů, které budou dostupné i tehdy, když Čína zavře nebo výrazně přiškrtí dodávky.

Západ objevil slabinu, kterou si sám vybudoval

Washington řadu let využívá svůj technologický náskok k omezování čínského přístupu k nejmodernějším čipům a výrobním zařízením. Peking má ale vlastní odpověď. Kontroluje podstatnou část světového zpracování vzácných zemin a řady dalších kritických materiálů, bez nichž se neobejde západní letectví, obranný průmysl, energetika ani polovodičová výroba.


Nové doly samy problém nevyřeší. Kritickým místem je separace, rafinace, výroba sloučenin a navazující průmysl. Vybudování celého alternativního řetězce potrvá roky a bude drahé. Do té doby zůstává část západního průmyslu odkázána na stát, který Spojené státy současně označují za svého hlavního technologického a strategického konkurenta.

Ukazuje se tak slabina globalizace postavené téměř výhradně na ceně a efektivitě. Západ přesunul výrobu i zpracování kritických materiálů tam, kde byly levnější, a nyní zjišťuje, že návrat není otázkou několika investičních pobídek. Čína nemusí zastavit kontejnery, zavřít přístavy ani vyhlásit obchodní embargo. Stačí jí kontrolovat několik nenápadných článků řetězce, bez nichž nelze dokončit výrobek za miliony dolarů. Yttrium ukazuje, že ve světové obchodní válce může mít několik tun strategického kovu větší sílu než miliardy dolarů v nových clech.



Zdroje: 1. US Geological Survey – Mineral Commodity Summaries 2026⁠; 2. International Energy Agency – Global Critical Minerals Outlook 2026⁠; 3. Reuters – USA a Japonsko jednaly o čínských omezeních dodávek yttria⁠; 4. Čínské omezení dodávek vzácných zemin dopadá na Japonsko⁠; 5. Letecký průmysl hledá alternativy k čínským vzácným zeminám⁠