Jednání o obnovení lodní dopravy Hormuzským průlivem začínají ukazovat, že nejde pouze o ukončení několikaměsíčního narušení světového obchodu s energií. Írán se zřejmě pokouší využít současné situace k něčemu podstatně významnějšímu – k vytvoření nového režimu fungování jedné z nejdůležitějších námořních cest světa.

Podle dosavadních návrhů by Írán získal kontrolu nad příchozí dopravou, zatímco konkrétní režim odchozí dopravy zůstává součástí jednání s Ománem. Teherán zároveň prosazuje možnost vybírat poplatky spojené například s bezpečností, pojištěním, ochranou životního prostředí nebo dalšími službami.

Současně se v íránském parlamentu projednává návrh, který jde ještě dál. Počítá s možností zakázat průjezd americkým, izraelským a případně dalším lodím států označených za nepřátelské. Uvažuje také o kompenzacích za válečné škody a sankcích proti plavidlům, která by nová pravidla porušila. Jde však zatím pouze o návrh, nikoliv o platné právo.

Právě tento rozdíl je zásadní. Optimistická představa, že dohoda Íránu s Ománem jednoduše „znovu otevře Hormuz“, může být zavádějící. Ve skutečnosti se může rozhodovat o tom, za jakých podmínek bude průliv v budoucnu otevřen a kdo bude mít možnost tato pravidla určovat.

Írán mění vojenskou páku v politický nástroj

Hormuzský průliv byl dlouhá desetiletí považován za mezinárodní námořní tepnu, jejíž význam spočíval právě v relativně předvídatelném průjezdu lodí. Írán měl geografickou možnost dopravu ohrožovat, ale dlouhodobé omezení provozu by zároveň poškozovalo i jeho vlastní hospodářské zájmy.

Válka tuto rovnováhu změnila. Teherán nyní může usilovat o to, aby se jeho schopnost narušovat dopravu změnila z mimořádného vojenského nástroje v trvalejší politickou páku. To by byl mnohem významnější výsledek než samotné krátkodobé omezení nebo uzavření průlivu.

Agentura Reuters 6. srpna uvedla, že parlamentní výbor v Íránu skutečně posuzuje návrh zákona, který by umožňoval omezovat průjezd lodí spojených se Spojenými státy, Izraelem a dalšími „nepřátelskými“ zeměmi. Návrh počítá i se sankcemi za porušení pravidel.


Jednostranné selektivní omezování průjezdu podle státní příslušnosti lodí by proto vyvolalo vážný spor o slučitelnost nového režimu s mezinárodním námořním právem. Právě role Ománu může být rozhodující. Maskat dlouhodobě působí jako prostředník mezi Íránem a Západem a společná správa některých aspektů provozu by mohla být pro mezinárodní společenství přijatelnější než jednostranná íránská kontrola.

Rozdíl mezi oběma představami je zásadní. Jednou možností je technická dohoda umožňující bezpečný návrat lodní dopravy. Druhou vznik systému, v němž by Írán získal faktickou možnost rozhodovat, kdo průlivem propluje a za jakých podmínek.

Trhy očekávají návrat dopravy, realita je složitější

Finanční trhy reagují především na každou zprávu naznačující možné uklidnění situace. Fyzická lodní doprava však ukazuje podstatně opatrnější obraz.

Podle dat citovaných agenturou Reuters proplulo od pondělí do čtvrtka tohoto týdne Hormuzským průlivem pouze 33 plavidel, zatímco ve stejném období předchozího týdne jich bylo 50. Před válkou se přitom týdenní provoz pohyboval přibližně kolem 130 až 140 plavidel. To ukazuje, jak velký rozdíl stále existuje mezi očekáváním finančních trhů a skutečným pohybem tankerů a nákladních lodí.

Význam Hormuzu přitom nelze redukovat pouze na cenu ropy. Podle americké Energy Information Administration procházelo průlivem v roce 2024 přibližně 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně, tedy zhruba pětina světové spotřeby kapalných ropných paliv a více než čtvrtina světového námořního obchodu s ropou.

Hormuz je stejně důležitý také pro zemní plyn. Přibližně 20 procent světového obchodu s LNG procházelo v roce 2024 právě touto trasou, především z Kataru a Spojených arabských emirátů. Zhruba 83 procent tohoto LNG směřovalo na asijské trhy.

Dlouhodobé omezení dopravy proto neznamená jen dražší barel ropy. Rafinerie hledají jiné dodavatele, mění se námořní trasy, rostou pojistné náklady a odběratelé LNG v Evropě a Asii spolu soutěží o alternativní zdroje.

Mezinárodní energetická agentura už během letošní krize upozornila, že omezení dopravy z oblasti Perského zálivu odstranilo ze světového trhu významnou část dostupných dodávek LNG a prudce zvýšilo ceny plynu v Evropě i Asii.

Do situace současně vstupuje obnovená aktivita jemenského hnutí Ansar Alláh proti cílům v oblasti Rudého moře a Arabského poloostrova. Rozsah posledních útoků a počet obětí však zatím nelze z nezávislých zdrojů spolehlivě potvrdit.

Podstatná je širší souvislost. Pokud by se bezpečnostní krize současně rozšířila z Hormuzu také na Rudé moře, světový obchod by čelil problémům na dvou klíčových námořních trasách zároveň.

Pro Česko rozhodují dlouhodobé ceny energií

Česká republika není na dodávkách ropy přes Hormuz přímo závislá tak jako řada asijských ekonomik. Po rozšíření ropovodu TAL získalo Česko možnost zásobování bez ruské ropy přes západoevropskou infrastrukturu.


Ještě citlivější může být nepřímý dopad prostřednictvím zemního plynu. Omezení katarského LNG zvyšuje konkurenci evropských a asijských odběratelů o jiné dodávky. To může zvyšovat evropské velkoobchodní ceny plynu a následně náklady průmyslu, výroby elektřiny i vytápění.

Pro český průmysl, který stále patří mezi energeticky náročnější části evropské ekonomiky, by dlouhodobě vyšší ceny plynu a elektřiny představovaly další tlak na konkurenceschopnost.

Pro Českou republiku je proto zásadní otázkou nikoliv to, zda Írán průliv formálně „otevře“, ale zda se podaří obnovit dlouhodobě předvídatelný a bezpečný režim námořní dopravy.

Pokud se podaří vrátit k relativně volnému a předvídatelnému průjezdu, může se světový energetický trh postupně stabilizovat. Pokud však vznikne systém, v němž bude Írán schopen selektivně rozhodovat o přístupu, vybírat významné poplatky nebo využívat Hormuz jako nástroj politického nátlaku, změní se bezpečnostní architektura Perského zálivu.

A právě o to se nyní může hrát. Nejen o otevření Hormuzu, ale o to, kdo bude určovat pravidla jeho fungování po skončení války.



Zdroje: 1. Naked Capitalism – Iran War: Heads Explode Over Iran Draft Terms for Strait of Hormuz; 2. Reuters – Iran and Oman discuss a new regime for Strait of Hormuz traffic⁠; 3. Reuters – Vessel traffic through Hormuz dwindles as markets watch Iran-Oman talks⁠; 4. U.S. EIA – The Strait of Hormuz is a major route for global oil flows⁠; 5. IEA – Middle East crisis disrupts international natural gas markets⁠