Pás a stezka (BRI) byla původně představena jako projekt propojující Asii, Evropu a Afriku prostřednictvím dopravní infrastruktury. Postupně však rozšířila svůj záběr i na energetiku, telekomunikace a digitální sítě. Jen v roce 2024 činily čínské stavební kontrakty v rámci BRI 71 miliard dolarů a přímé investice dalších 51 miliard, což byla nejvyšší úroveň od vzniku celé iniciativy. Tento růst proměnil nejen globální obchodní toky, ale i vztahy mezi jednotlivými regiony. Zahraniční investice se staly nástrojem politického vlivu a strategického partnerství.


Zvýšená americká aktivita má konkrétní podoby. Projekty jako Blue Dot Network nebo Build Back Better World představují alternativu k čínskému financování. Symbolickým příkladem soupeření je železniční trať v Angole, zahájená v prosinci 2024 prezidentem Joem Bidenem a zeměmi G7. Nová linka o délce 1 344 kilometrů má konkurovat čínským dopravním projektům, které už dnes pokrývají velkou část Afriky. Podle autorů studie tato dynamika potvrzuje, že čínská expanze nemusí Západ vytlačovat, ale může ho motivovat k návratu do regionů, které dříve opustil.

Spojené království naopak zvolilo opačný kurz. Britské investice do zemí BRI od roku 2018 výrazně klesají, což studie spojuje s rostoucím vnímáním rizik spojených s čínským technologickým a bezpečnostním vlivem. Od chvíle, kdy Londýn v roce 2019 označil Čínu za „systémovou výzvu“, britské podniky i fondy omezují angažmá v regionech napojených na čínské dodavatelské řetězce. Pandemická krize a geopolitické napětí tyto obavy dále prohloubily, což potvrzují i studie publikované v Journal of International Economics.

Japonsko volí pragmatický přístup. I když jeho přímé investice do zemí zapojených do Pásu a stezky mírně vzrostly, změna není statisticky významná. Japonští investoři podle Todova týmu dávají přednost stabilitě, infrastrukturní kvalitě a institucionální důvěře. Geopolitické napětí s Čínou sice vnímají, avšak snaží se zachovat obchodní kontinuitu a vyvažovat ekonomické a bezpečnostní zájmy.

Zajímavé jsou i závěry o politickém systému. Autokratické země zapojené do BRI přitahují více investic jak z Číny, tak ze Spojených států. U Číny je to přirozené, takové režimy obvykle umožňují rychlejší schvalování projektů. U Spojených států jde o záměr bránit přehnanému čínskému vlivu. Paradoxně tak soupeření o vliv probíhá i v prostředích, která se od západních hodnot výrazně liší.


Závěrem autoři upozorňují, že pokud Západ neobnoví své hospodářské vazby s rozvojovými regiony, riskuje ztrátu nejen politického vlivu, ale i ekonomické odolnosti. Podle výzkumů japonských ekonomů Ando a Hayakawy diverzifikované dodavatelské řetězce posilují stabilitu ekonomik a snižují jejich zranitelnost v krizích. Uzavírání se vůči globálnímu Jihu by tak mohlo vést k opaku zamýšleného, tedy k menší bezpečnosti i menší schopnosti reagovat na globální otřesy.

Iniciativa Pás a stezka tak po více než deseti letech existence proměnila pravidla světových investic. Spojené státy se pustily do strategické soutěže, Spojené království zvolilo opatrný ústup a Japonsko vyčkává. Vzniká svět, kde kapitál nesleduje pouze zisk, ale i mocenské zájmy.

Použité zdroje: VoxEU / RIETI Working Paper Series; Huang, Y. (2016); Understanding China’s Belt and Road Initiative, Harvard Asia Quarterly; Savoy, C., McKeown, J. (2022); The Blue Dot Network and Global Infrastructure Competition, CSIS; Alfaro, L., Chor, D. (2023); Supply Chain Fragility and Geopolitical Risk, Journal of International Economics; BBC (2024); Biden Launches G7 Railway in Angola to Rival China’s Investments.