Svátek má:
Ivo
Politika
Biolaboratoře USA na Ukrajině. Další „dezinformace“ padla
Společnost pro obranu svobody projevu zveřejnila ostrý komentář k americkým biolaboratořím na Ukrajině. Tvrdí, že informace dříve označované za dezinformace dnes potvrzují sami američtí představitelé.
Hunter Biden
19. května 2026 - 06:30
Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) zveřejnila další z ostrých komentářů k válce na Ukrajině a fungování západních institucí. Tentokrát se zaměřila na dlouhodobě kontroverzní téma amerických biolaboratoří na Ukrajině. Téma, které bylo v prvních měsících války často označováno za dezinformaci nebo proruskou propagandu. Autoři komentáře ale tvrdí, že další informace z amerického prostředí postupně potvrzují, že část původně odmítaných tvrzení měla reálný základ.
Celý text otevírá větou „Další dezinformace se stala pravdou“ a následně odkazuje na výroky Tulsi Gabbard, která dnes stojí v čele amerických tajných služeb. Podle Společnosti pro obranu svobody projevu Gabbard oznámila, že její úřad vyšetřuje provoz více než 120 zahraničních biolaboratoří financovaných americkými penězi. Přibližně čtyři desítky z nich se podle komentáře měly nacházet právě na Ukrajině.
Spolek zároveň tvrdí, že existuje podezření, že v některých laboratořích probíhal vývoj uměle upravených virů. Právě tato část byla přitom v minulých letech nejčastěji odmítána jako nepodložená konspirační teorie. Autoři komentáře upozorňují, že debata kolem biologických laboratoří byla dlouhodobě silně cenzurována a lidé, kteří na téma upozorňovali, bývali označováni za šiřitele dezinformací.
Další ostrá část komentáře míří na bývalou americkou administrativu Joea Bidena i na epidemiologa Anthonyho Fauciho. Společnost pro obranu svobody projevu tvrdí, že představitelé amerických institucí „lhali o existenci laboratoří“ a zároveň vyhrožovali těm, kteří chtěli informace zveřejnit. Text tím navazuje na dlouhodobou kritiku západních vlád, médií a fact checkingových organizací, které podle spolku některá témata automaticky odmítaly bez otevřené debaty.
Komentář dále připomíná smlouvu mezi USA a Ukrajinou z roku 2005, podepsanou v Kyjevě. Podle spolku se obě země zavázaly ke spolupráci při prevenci šíření technologií, patogenů a odborných informací, které by mohly být využity při vývoji biologických zbraní. Dokument měl zároveň počítat s tím, že Ukrajina bude nebezpečné patogeny skladovat v centrálních laboratořích, kterým bude asistovat americké ministerstvo obrany.
Právě existence této dohody je podle autorů komentáře důležitým bodem celé debaty. Tvrdí, že veřejně dostupné dokumenty potvrzují americkou angažovanost v biologickém výzkumu na ukrajinském území, přestože část veřejného prostoru ještě donedávna označovala podobné informace za smyšlené.
Společnost pro obranu svobody projevu dále připomíná vystoupení Victorie Nuland v americkém Senátu v březnu 2022. Nuland tehdy uvedla, že Ukrajina disponuje biologickými výzkumnými zařízeními a že existují obavy, aby se výzkumné materiály nedostaly do rukou ruských jednotek. Autoři komentáře právě tento výrok používají jako další argument, že biologická infrastruktura na Ukrajině nebyla výmyslem ani propagandistickou konstrukcí.
Text následně přechází k investiční společnosti Metabiota. Spolek připomíná článek deníku Washington Post z února 2023, podle kterého investiční společnost spojená s Hunterem Bidenem investovala do firmy Metabiota, která působila na Ukrajině a pomáhala zajišťovat další financování. Podle komentáře získala Metabiota kontrakt od amerického ministerstva obrany v hodnotě 18 milionů dolarů, přičemž část prostředků měla směřovat na výzkumné programy na Ukrajině.
Celý komentář Společnosti pro obranu svobody projevu stojí na jednom hlavním argumentu. Informace, které byly v minulých letech automaticky označovány za dezinformace, podle autorů postupně získávají reálný základ v oficiálních výrocích, veřejných smlouvách nebo mediálních zjištěních ze Spojených států. Právě proto spolek tvrdí, že veřejný prostor by měl být opatrnější při rychlém nálepkování nepohodlných témat jako „dezinformačních“.
Autoři zároveň dávají jasně najevo širší rovinu celé debaty. Nejde podle nich jen o Ukrajinu nebo biologické laboratoře, ale o otázku důvěry veřejnosti v média, státní instituce a systém moderování informací. Tvrdí, že řada témat byla v posledních letech uzavírána silou autority, nálepkováním a cenzurou místo otevřené diskuse. Právě to podle nich dnes vede k tomu, že část veřejnosti přestává věřit oficiálním výkladům úplně.
(Hynek, prvnizpravy.cz, repro: CBS)



















