Česká veřejná správa umí vykazovat čerpání evropských peněz. Podstatně hůře však podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dokládá, co za ně společnost získala. EU report 2026, zveřejněný 2. listopadu, tak zpochybňuje způsob, jakým stát hodnotí úspěšnost dotační politiky. Zpráva shrnuje mimo jiné čtrnáct kontrolních akcí ukončených mezi 1. dubnem 2025 a 31. březnem 2026. Jednotlivé prověřované výdaje pocházejí z různých let. Nová publikace proto především ukazuje souvislosti mezi opakovanými nedostatky.

„Samotné utracení peněz není úspěchem,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Podle úřadu české subjekty často zvládají formální pravidla čerpání, přesto podpora nepřináší očekávané výsledky. Z těchto zjištění vyplývá zásadní problém. Pokud se úspěch programu měří hlavně objemem proplacených žádostí, vzniká motivace peníze rozdělit a projekty administrativně dokončit. Otázka, zda vyřešily původní problém, může ustoupit do pozadí.


Miliardy bez přesvědčivě doloženého přínosu

U digitálního vzdělávání report uvádí 8,2 miliardy korun za roky 2020 až 2023. Podle NKÚ nebyl naplněn žádný z prioritních cílů příslušné strategie. Prostředky z evropských fondů byly formálně vynaloženy v souladu s právními předpisy, jejich dopad na deklarované cíle však byl minimální nebo neprokazatelný.

Ve zdravotnictví zpráva připomíná 18,6 miliardy korun včetně národního spolufinancování, rovněž za období 2020 až 2023. Nákupy vybavení podle kontrolorů dostaly přednost před systémovým zlepšením připravenosti klíčových nemocnic na mimořádné situace. Některé nákupy nebyly nezbytné a využití vybavení bylo nižší, než je obvyklé.

Uvedené částky představují objemy prostředků v hodnocených oblastech, nikoli vyčíslenou škodu nebo součet nezákonných plateb. Nelze z nich dovozovat, že všechny projekty byly zbytečné. Stejně tak ale nelze považovat samotné pořízení vybavení za důkaz, že program splnil svůj účel. Zde má začínat skutečné hodnocení. Ve školství musí sledovat zlepšení vzdělávání, u nemocnic schopnost zvládnout mimořádnou situaci. Počet nákupů ani dokončených projektů takový výsledek sám neprokazuje.

Kdo odpovídá za neúčinný program


Analytický závěr zprávy je především požadavkem na odpovědnější rozhodování. Už před vyhlášením programu má být jasné, jaký problém řeší, podle čeho se pozná zlepšení a kdo je vyhodnotí. Slabé výsledky musí vést k úpravě podmínek, případně k ukončení neúčinné podpory.

Odpovědnost přitom nemůže končit u žadatele, který dodržel předepsaná pravidla. Patří také vedení institucí, které program navrhly a rozhodují o jeho pokračování. Jestliže stát neumí doložit přínos vydaných miliard, potřebuje pro další výdaje přesvědčivější argument než možnost vyčerpat evropské peníze.



Zdroje: 1. NKÚ - Tisková zpráva k EU reportu 2026 ze dne 2. listopadu 2026⁠ ; 2. NKÚ - EU report 2026, zejména kapitoly A.2.4 a A.2.7⁠