Svátek má:
Kristián
Politika
Obavy Čechů z bezpečnostních rizik sílí, ukazují průzkumy
Dlouhodobé průzkumy agentury SANEP ukazují, že stále více Čechů vnímá růst bezpečnostních rizik. Za poslední roky se tento podíl zvýšil z necelých tří čtvrtin na téměř 94 procent.
Ilustrační foto
4.srpen 2026 - 04:59
Bezpečnostní situace v Evropě se během posledních let výrazně proměnila. Vedle války na Ukrajině se stále častěji hovoří o kybernetických útocích, ochraně kritické infrastruktury, energetické bezpečnosti nebo hybridních hrozbách. Jak se tyto změny promítají do pohledu české veřejnosti, ukazují dlouhodobé průzkumy agentury SANEP.
První reprezentativní průzkum SANEP pro Sdružení sportovních svazů ČR proběhl v roce 2017. Od roku 2022 na něj navazují každoroční šetření, která umožňují sledovat proměny názorů veřejnosti v měnícím se bezpečnostním prostředí. Nejnovější průzkum se uskutečnil od 1. do 20. června 2026 metodou internetového dotazování CAWI na reprezentativním kvótním vzorku 2 500 obyvatel České republiky starších 18 let.
Roste nejen počet obav, ale i jejich intenzita
První průzkum z roku 2017 ukázal, že bezpečnostní rizika považovalo za rostoucí nebo spíše rostoucí přibližně 75 procent obyvatel České republiky.
Po roce 2022 však následoval nepřetržitý růst. V roce 2022 tento názor sdílelo více než 82 procent respondentů, v roce 2023 přibližně 86 procent, v roce 2024 již více než 90 procent, v roce 2025 téměř 93 procent a v roce 2026 už 93,8 procenta dotázaných.

Nemění se však pouze celkový počet lidí, kteří bezpečnostní rizika vnímají. Proměňuje se také síla jejich přesvědčení. Zatímco v roce 2017 převažovaly odpovědi, že se rizika spíše zvyšují, v posledních letech výrazně přibývá těch, kteří jsou přesvědčeni, že se rizika jednoznačně zvyšují.
Stejně výrazně se zmenšuje skupina nerozhodnutých respondentů. Ještě v roce 2017 tvořili více než 15 procent dotázaných, dnes jsou to přibližně dvě procenta. Veřejnost tak nejen častěji vnímá rostoucí rizika, ale je si svým názorem také mnohem jistější.
Proměna bezpečnostního prostředí
Samotný průzkum neříká, jaká konkrétní rizika měli respondenti při odpovědích na mysli. Zachycuje především jejich subjektivní vnímání bezpečnostní situace.
Časová řada však ukazuje zřetelný trend. Nejvýraznější změna přichází po roce 2022 a od té doby podíl lidí, kteří vnímají růst bezpečnostních rizik, každoročně narůstá. Vývoj tak odpovídá období výrazných změn evropského i světového bezpečnostního prostředí.
Je přitom důležité rozlišovat mezi skutečnou úrovní bezpečnosti a jejím vnímáním veřejností. Právě subjektivní pocit bezpečí ovlivňuje důvěru občanů ve státní instituce, ochotu spolupracovat při krizových situacích i celkovou odolnost společnosti.
Dlouhodobý trend, který stojí za pozornost
Přiložený graf ukazuje, že nejde o jednorázovou reakci na konkrétní událost. Naopak zachycuje dlouhodobý trend, který se v průzkumech SANEP potvrzuje již několik let.
Výsledky představují důležitý podklad pro veřejnou diskusi o bezpečnosti. Samotné obavy totiž společnost neochrání. Rozhodující bude, zda se podaří posilovat důvěru občanů, srozumitelně komunikovat skutečná rizika a současně rozvíjet připravenost společnosti na krizové situace.
Další části dlouhodobého průzkumu SANEP ukazují, jak jsou občané připraveni na mimořádné události, jak hodnotí vlastní schopnost pomoci nebo jak vnímají význam branné výchovy. Teprve souhrn všech těchto odpovědí nabídne ucelenější obraz o odolnosti české společnosti.
Zdroje: SANEP - Bezpečnostní situace v ČR, reakce na krizové situace, branná výchova – reprezentativní průzkumy z let 2017, 2022, 2023, 2024, 2025 a 2026 realizované pro Sdružení sportovních svazů ČR; 2. NATO Summit Declaration 2026; 3. NATO: Resilience, Civil Preparedness and Article 3.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
KOMENTÁŘ: Jan Campbell




















