Praha není městem, kterému by chyběly peníze. Podle Ministerstva financí dosáhly ke konci června 2026 peněžní zůstatky hlavního města včetně jeho příspěvkových organizací 205,5 miliardy korun, zatímco dluh činil 6,7 miliardy. Nejde samozřejmě o 205 miliard, které může magistrát okamžitě utratit. Část prostředků je určena na velké budoucí investice a kandidát SPOLU na primátora Tomáš Portlík argumentuje například metrem D, městským okruhem či dalšími nákladnými stavbami. Finanční síla metropole je přesto mimořádná.

Problém je v tempu, jakým Praha peníze skutečně proměňuje ve stavby. Ministerstvo financí letos při hodnocení hospodaření za rok 2025 uvedlo, že z původně plánovaných přibližně 40 miliard korun kapitálových výdajů město investovalo pouze 26 miliard a vytvořilo přebytek 24,2 miliardy. Ministerstvo konstatovalo, že Praha dlouhodobě nevyužívá svůj investiční potenciál a kumuluje úspory. To není hodnocení pražské opozice, ale oficiální závěr resortu financí.

Ve sportu je přitom potřeba nových investic dobře měřitelná. Institut plánování a rozvoje evidoval v roce 2023 v Praze 475 neškolních sportovních areálů. Pokud se počet obyvatel bude vyvíjet podle prognózy a infrastruktura zůstane na současné úrovni, bude pro zachování dnešní vybavenosti v roce 2030 chybět 29 areálů a do roku 2050 už 104, z toho tři s plaveckým bazénem.

Praha investovala, velké nové sportovní stavby jsou ale vzácné

Nebylo by přesné tvrdit, že Praha v posledních desetiletích do sportu neinvestovala vůbec. Investovala do oprav, jednotlivých zařízení i dotačních programů. Pro rok 2026 má hlavní program podpory sportu objem 480,25 milionu korun, z toho 125,25 milionu připadá na investice do sportovních zařízení a 110 milionů na jejich provoz a opravy. Nejde přitom o veškeré sportovní výdaje Prahy a městských částí.


Praha později dokončila například plavecký areál Šutka, takže tvrzení, že po O2 areně nepostavila vůbec žádné významné sportoviště, by nebylo správné. Podstatné je něco jiného. Praha od té doby nepřidala městskou multifunkční halu srovnatelného významu a současně jí dnes chybějí další kapacity pro míčové sporty, gymnastiku, ledové sporty nebo plavání. IPR navíc upozorňuje, že tlak na infrastrukturu bude s růstem populace sílit.

Miliarda zní mohutně, několik staveb ji může spolknout

Tady dostává jiný rozměr návrh pražského ANO. Kandidát na primátora Jan Hušbauer slibuje v případě účasti hnutí na vedení města miliardu korun ročně navíc na opravy a modernizaci sportovišť, zveřejnění jejich skutečného technického stavu, závazný plán oprav a program jednodušších montovaných hal pro čtvrti, kde dětem a klubům chybějí tréninkové prostory.


Rekonstrukce zimního stadionu v Opavě dosáhla téměř 442,2 milionu korun bez DPH. A pokud má jít o skutečně velkou halu pro vrcholový sport, dostávají se náklady ještě výš. Jihočeský kraj připravuje v Českých Budějovicích Centrum míčových sportů s kapacitou přibližně pěti tisíc diváků, jehož odhadovaná cena činí 1,5 miliardy korun. Jediná taková stavba by tedy sama převýšila celý roční přírůstek, který ANO Praze pro sport navrhuje.

Tyto projekty nejsou cenovou kalkulací pro Prahu – mají různou velikost, parametry i lokalitu. Ukazují však řád dnešních investičních nákladů. Pokud má Praha současně budovat haly, rekonstruovat bazény a stadiony, doplňovat ledové plochy a obnovovat starší čtvrťová sportoviště, nejde o problém, který lze vyřešit několika stovkami milionů korun. Ani miliarda ročně navíc by při větším investičním programu nemusela znamenat rychlé odstranění nahromaděného deficitu.

ANO nabízí změnu směru, Šťastný problém pojmenoval také

Hušbauerův návrh proto nestojí pouze na přidání peněz. ANO chce zveřejnit stav městských sportovišť, určit termíny oprav, zavést víceleté financování a u menších projektů využít typové montované haly. Součástí programu je také otevírání školních hřišť a tělocvičen mimo vyučování. Jde o předvolební návrhy hnutí, jejichž uskutečnění bude záviset na výsledku voleb, povolebním uspořádání a rozhodování nového zastupitelstva.


Šťastného vystoupení ale nemění základní rozdělení odpovědnosti. Stát může být partnerem a může pomoci s financováním vybraných projektů. O městských penězích, majetku a investičních prioritách však musí rozhodnout Praha. Proto je stav sportovní infrastruktury týden před komunálními volbami především pražským politickým tématem.

Čísla vytvářejí poměrně jasný obraz. Praha má vysoké finanční zůstatky, Ministerstvo financí kritizuje její nevyužitý investiční potenciál a IPR očekává při současném vývoji do roku 2050 deficit více než stovky sportovních areálů. ANO nyní nabízí miliardu korun ročně navíc a změnu systému investování. Dnešní ceny sportovních staveb současně ukazují, že ani takový objem peněz by nebyl automaticky konečným řešením. Pokud má metropole skutečně doplnit chybějící infrastrukturu a zároveň opravit to, co už má, půjde v příštích letech o investice v řádu mnoha miliard korun.



Zdroje: 1. Ministerstvo financí – hospodaření územních rozpočtů v roce 2025⁠; 2. Ministerstvo financí – hospodaření obcí k 30. červnu 2026⁠; 3. IPR Praha – Analýza a prognóza veřejné vybavenosti⁠; 4. Praha – Program podpory sportu a tělovýchovy pro rok 2026⁠; 5. Jan Hušbauer – program pro Prahu⁠