Premiér Andrej Babiš (ANO) otevřel další spor s bankovním sektorem. Ve středu 21. října při jednání Poslanecké sněmovny označil komerční banky za nenasytné, kritizoval jejich zisky a oznámil, že vláda bude jednat o snížení hypotečních sazeb. Do konfliktu zatáhl také Českou národní banku. Konkrétní opatření, kterým chce kabinet hypotéky zlevnit, však nepředstavil. „Kdo tady nejvíc vydělává, kdo je nejvíc nenasytný? No komerční banky,“ prohlásil Babiš při projednávání státního rozpočtu. Premiér tak hledá viníka drahého bydlení především v bankovním sektoru, přestože cenu hypoték ovlivňuje více ekonomických faktorů včetně inflace, vývoje finančních trhů a hospodaření státu.

Podle říjnového Swiss Life Hypoindexu dosáhla průměrná nabídková sazba hypoték 5,79 procenta. Od března vzrostla o 0,90 procentního bodu a zdražování pokračuje sedmý měsíc v řadě. Skutečně sjednané nové hypotéky měly podle zářijových údajů České bankovní asociace průměrnou sazbu 5,10 procenta. Vývoj je nepříjemný pro kabinet, jehož hnutí ANO před volbami slibovalo dostupnější hypotéky. Banky však jejich ceny neurčují pouze podle základní sazby ČNB. Rozhodující jsou také dlouhodobé tržní úroky, náklady financování a rizika. Politická dohoda proto sama o sobě plošné zlevnění nezaručuje.


Banky vydělávají miliardy. Premiér ale přehání

Babiš tvrdil, že se zisky českých bank od roku 2021 zdvojnásobily ze 70 na 140 miliard korun. Oficiální statistiky však jeho srovnání nepotvrzují. Podle údajů ČNB dosáhl čistý zisk bank a spořitelen v roce 2025 přibližně 126,8 miliardy korun, zatímco v roce 2021 činil 70,3 miliardy. Jde tedy o růst zhruba o 80 procent, nikoli o premiérem uváděné zdvojnásobení. Za první pololetí letošního roku banky vykázaly zisk 71,1 miliardy korun.

Vysoká ziskovost bank je nepochybná, sama však nedokazuje, že hlavní příčinou drahých hypoték jsou jejich nepřiměřené marže. Bankovní sektor vydělává také na firemních úvěrech, investicích a dalších finančních službách. Premiér navíc vyzval samosprávy, aby své volné peníze ukládaly u ČNB místo komerčních bank. Jeho střet s bankovním sektorem tak přesahuje samotné hypotéky a dotýká se i správy veřejných prostředků.

Babiš kritizuje ČNB. Vlastní rozpočet ale problém komplikuje


Do debaty však vstupuje i hospodaření Babišova kabinetu. Vláda pro rok 2027 navrhuje rozpočtový schodek 386 miliard korun, tedy o 76 miliard více než letos. Vysoké deficity mohou prostřednictvím inflačních očekávání a výnosů státních dluhopisů komplikovat pokles dlouhodobých úrokových sazeb. Premiér sice slibuje od roku 2028 schodky snižovat, nyní však předkládá rozpočet s opačným vývojem.

Babiš tak stojí před zásadním rozporem. Po bankách požaduje levnější hypotéky, kritizuje nezávislou centrální banku, ale současně prosazuje výrazně deficitní rozpočet. Označit banky za nenasytné může být politicky účinné. Bez konkrétních opatření a důvěryhodné rozpočtové politiky však zůstává slib levnějšího bydlení především politickým prohlášením.



Zdroje: 1. Andrej Babiš – přepis vystoupení ve Sněmovně; 2. ČTK – Babiš slíbil jednání s bankami o hypotékách⁠; 3. Zisky českých bank podle údajů ČNB⁠; 4. Swiss Life Select – Hypoindex říjen 2026⁠