Vláda Andreje Babiše slibuje rozsáhlé investice do ochrany krajiny, vodních zdrojů a modernizace odpadového hospodářství. Návrh státního rozpočtu na rok 2027 však počítá se zvýšením výdajů Ministerstva životního prostředí pouze z 20,43 na 20,96 miliardy korun, tedy o 531 milionů neboli 2,6 procenta. Vedle financování ekologických projektů přitom vystupuje do popředí další problém: účinnost státní kontroly nakládání s odpady a výběru zákonných poplatků.

Samotný ministerský rozpočet neposkytuje úplný obraz financování ochrany životního prostředí. Významnou roli mají Státní fond životního prostředí (SFŽP), evropské dotace a další resorty. Rozhodující však není pouze množství rozdělených peněz, ale také schopnost státu dohlížet na jejich využívání a důsledně vybírat příjmy, na které má zákonný nárok.

Programové prohlášení slibuje nové zdroje pitné vody, ochranu před suchem a povodněmi, obnovu krajiny i výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod. Vláda chce pokračovat také v přípravě strategických vodohospodářských staveb. Tyto projekty vyžadují dlouhodobé financování a spolupráci několika ministerstev. Mírný růst kapitoly životního prostředí proto sám o sobě nedokazuje omezení investic, ale ze souhrnných údajů nelze ani doložit, kolik nových projektů bude skutečně realizováno.


Skládkovací poplatky. Soudní kauza odhaluje slabiny systému

Významné otázky kolem kontroly odpadového hospodářství otevírá aktuální proces se společností AVE CZ. Krajský soud v Praze začal 21. října projednávat obžalobu z údajného krácení poplatků za ukládání odpadu na čtyřech skládkách v letech 2016 až 2020. Státní zástupce vyčíslil škodu na téměř 940 milionů korun.

Podle obžaloby měla společnost část odpadu vykazovat jako materiál využitý při výstavbě a technickém zabezpečení skládek, na který se vztahovalo osvobození od poplatků. Společnost AVE CZ obvinění odmítá a argumentuje tím, že postupovala podle vydaných povolení a tehdejšího výkladu legislativy. O vině dosud nebylo rozhodnuto.


Česká inspekce životního prostředí navíc při společných kontrolách s hasiči zjistila případy ukládání odpadů mimo povolené plochy, nedostatečného třídění a mísení nebezpečných a ostatních odpadů. Nejde tedy pouze o výběr peněz, ale také o dodržování ekologických a bezpečnostních pravidel.

Přísnější kontroly mohou chránit přírodu i veřejné peníze

Vláda slibuje modernizaci odpadového hospodářství, vyšší recyklaci a omezení skládkování. Vedle investiční podpory by však měla věnovat větší pozornost také fungování kontrolního systému. Od roku 2021 spravuje poplatky za ukládání odpadů na skládky SFŽP. Kontrolní pravomoci mají v příslušných oblastech také Česká inspekce životního prostředí a další orgány veřejné správy. Důležité je jejich účinné propojení, pravidelná kontrola evidence, správného zařazování odpadů a skutečného způsobu jejich využití.


Rozpočet na rok 2027 přináší jen mírné posílení Ministerstva životního prostředí, zatímco vládní závazky zůstávají rozsáhlé. Větší investice však nejsou jedinou cestou ke zlepšení. Důsledná kontrola nakládání s odpady může současně chránit životní prostředí, zákonné příjmy obcí a fondů i férové podnikatelské prostředí.

Soudní spory o stovky milionů korun ukazují, proč stát potřebuje jasná pravidla, jejich jednotný výklad a včasnou kontrolu. Nejde pouze o to, kolik miliard vláda na životní prostředí přidá, ale také zda dokáže zabránit tomu, aby zákonné poplatky zůstávaly nevybrané.



Zdroje: 1. Ministerstvo financí – Rozpočet 2027 a přehled ministerských kapitol⁠;2. Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu rozpočtu 2027⁠; 3. AVE CZ – Vyjádření společnosti k obžalobě; 4. Česká inspekce životního prostředí – Výsledky společných kontrol skládek s hasiči⁠; 5. Státní fond životního prostředí – Správa poplatků za ukládání odpadů⁠